7.2.2008 Hned ráno se zastavuji u Hausmeistra. Domlouvám s ním předání pokoje příští týden o půl jedenácté. Takže stihnu i vyprat ložní prádlo.

Ráno mám nápad, jak hledat chybu. A hned je mi jasný, kde se nachází. Takže změnit i+i na i+1 není žádný problém. Hned mi to odstraní problém se zápornejma koncentracema. Jsem nadšen. Bohužel moje nadšení je vzápětí schlazeno zjištěním, že výsledky jsou pořád špatně. Tak znovu zkontrolovat všechny části programu.

Po několika hodinách nacházím problém v jedné chemické reakci. Předpokládal jsem, že probíhá jinak. Super, hned se mi zlepšuje nálada. Akorát při přechodu ze záporné půlperiody to má tendenci produkovat nepěkný zákmit. ALe jinak to vypadá slušně. Odcházím proto do laboratoře pokusit se udělat aspoň nějaké měření. Tady to naštěstí jde bez problémů.

Večer jsem pozván na párty k Honzovi a Pavle. Slaví pět let jejich pračky. Zároveň je to spojené s rozloučením se mnou a s jednou jejich kamarádkou. Stěhuje se do Brna. Večer je pěkný. Po večeři nakonec končíme hraním 3D Scrablu. Povoleny jsou téměř jakékoli slova a tvary v češtině, němčině nebo angličtině. Takže z toho samozřejmě vznikne pěkný guláš. Domů se přesto dostávám celkem brzo.

6.2.2008 Dnes jsem se rozhodl, že dodělám program. Krásné předsevzetí. První chybu nacházím docela rychle. Záporná koncentrace iontů je způsobena chybou v datech. Počítá mi to záporný první Towsendův koeficient. Hurá, jdu pustit simulaci. Než todoběhne, jdu s Honzou a Pavlou na oběd. Jsem nazván simulantem a pozván na zátra k nim.

Po příchodu zpět kontroluji výsledek simulace. A nic. Teď mám zápornou koncentraci v jiném čase a lokalizovanou do jenoho bodu. Do háje, někde mám další chybu. Po podrobnějším hledání nějakou nacházím. Bohužel to evidentně nebyla ta, kterou hledám.

Venku se mezitím setmělo. Je čas jít do volejbalu. Je to můj poslední volejbal. Ale neužívám si ho tak, jak bych měl. Mám totiž depresi. Program nefunguje, mám nedodělané měření v laboratoři, a do odjezdu už jenom týden. Tohle nezvládnu....

5.2.2008 Venku je opět nádherně, takže se mi nechce zalezt do laboratoře. Kromě toho mám hromadu prádla, která potřebuje vyprat. Takže do školy přicházím až po obědě.

Ve škole dodělávám další drobnost do programu a. Pak v laboratoři dělám měření v čistým argonu. Jde to krásně. Akorát spektroskopické měření zlobí, ale to stejně nikdy pořádně nefungovalo.

4.2.2008 Dnes jsem nějak strašně línej. Do školy proto odcházím až kolem jedenácté. Jdu pěšky abych mohl udělat pár fotek. Je totiž pořád nádherné počasí.

V laboratoři zjišťuji, že i když se vlastnosti cívky zlepšily, pořád dává jenom 2kV. Domlouvám se proto s Wágnerem, že koupí nové cívky. Při experimentech si ale všímám, že po zapnutí se cívka zahřívá a teče z ní další voda. Nechávám ji proto zapnutou a jdu do kanceláře.

3.2.2008 Slíbil jsem Elině, že jí spravím kolo. Chce se stěhovat pryč a potřebuje ho na přesun. Nejdu proto do kostela, ale věnuju se kolu. Naštěstí to není nic složitého. Pouze výměna duše v zadním kole.

odpoledne je nádherně. Svítí sluníčko a je teplo. Vyrážím proto s Míšou a jednou němkou na projížďku do Eldeny. Končíme na pláži, kde si dáváme krátkou procházku. Při návratu zpět zapáadá sluníčko a citelně se ochlazuje.

Město je celkem zajímavé, především architektonicky. Pravděpodobně za války bylo dost poničeno. Nedá se totiž určit nějak stylově vyhraněné oblasti. Stojí tak hned vedle sebe hansovní dům, německá cihlový dům a bytovka z padesátých let. Čas od času je to proloženo i panelákem. Takže jednotlivé staré domy, kostely a palác jsou velmi pěkné a opravené. Potěšilo mě ale, ža se pokoušejí v historické části města zastavovat proluky budovama odpovídajícíma nejbližším budovám. Něco, co by se měli naučit i u nás.

Po procházce městem a krátké výpravě do přístavu se setkávám s ostatníma lidma na nádraží. Vypadá to, že jsem toho sám viděl víc, než stihla skupina s průvodcem. Zase jsem se ale toho tolik nedověděl o historii. Akorát mě překvapilo množství evangelických kostelů. Zapoměl jsem se ale na to zeptat.

1.2.2008 Ráno musím na osmou být ve škole. Absolvuji poslední dvě přednášky. Zároveň na jedné z nich dostávám potvrzení o absolvování. Super. V přestávce mezi přednáškama si objednávám jízdenku domů na 14.2

Odpoledne jdu do laboratoře. Zde jsem zhrozen zjištěním, že ani jedna ze dvou cívek nefunguje. Jednu jsme pravděpodobne odepsali spolu se Zdeňkem. A druhá má asi někde v plášti díru, takže je v ní voda. Ta způsobuje, že rezonanční frekvence je 800Hz, místo 5kHz a maximální výstupní napětí je asi 1kV. Na měření potřebuju aspoň 5kV. Co teď? Do odjezdu zbývá pouze čtrnáct dní. Za tu dobu asi novou cívku neseženu. Naštěstí po vytažení cívky z vody to vypadá, že voda z ní pomalu teče ven a vlastnosti se lepší. Nechávám tedy cívky na papíru a odcházím domů. Uvidíme v pondělí.

31.1.2008 Dnes jsem celý den zavřený v kanceláři. Domluvil jsem se na přepojení plynů v laboratoři na argon a čpavek. To bude hotové ale až zítra. Takže jenom trochu vylepšuju svůj program.

Večer se loučím s Alexem. Odjíždí zítra domů na prázdniny a asi se s ním už neuvidím. Śkoda. Byl to příjemný spolubydlící.

30.1.2008 Další normální den. Odpoledne přichází Ronny. Má zpoždění asi hodinu. Jdeme společně přeměřit dusík s vodíkem. Kvůli lepšímu chlazení umisťuje Ronny cívku přímo do vody. Moc to ale stejně nepomáhá. Filamentárního módu v dusíku stejně nedosahujeme.

Večer vyrážím na volejbal. Je to předposlední volejbal, protože pak bude hala zavřená. PO volejbale pak spěchám domů. Byl jsem pozván k Petře a Lýdii na film. Přicházím asi jenom se čtvrthodinovým zpožděním. Koukáme na film Philadelphia. Akorát rozchození titulků je trochu noční můra.

29.1.2008 Tak dnes jsem se konečně rozhodl si aspoň trochu odpočinout. Do školy jsem proto došel až kolem poledne. To vůbec nevadí, protože jsem stejně jenom plánoval dodělat pár posledních věcí na programu. Ty jsou teď hotový a nezbývá, než čekat na výsledky. Ty ale stejně budou nejdříve zítra. Vzhledem k náročnosti programu a jeho malé optimalizaci to holt trvá dlouho. No, uvidím. Snad to bude fungovat.

Mezitím se ozvala Petra se seznamem filmů. Protože ale připojený jsem z kolejí, tak jsem místo sezení na netu ve škole se přesunul domů. A skoro celé odpoledne jsem různě stahuji filmy.

Večer jdu na GOOD-BYE party. Kromě grilovaných klobás je to celkem nuda. Chlastá se, a kecá. Takže odcházím spolu s dalšíma lidma velmi brzy. Tak kolem desáté.

28.1.2008 Dnes byla poslední přednáška z nízkoteplotního plazmatu. Potvrzení o absolvování si mám vyzvednout v průběhu příštího týdne na sekretariátu. Takže aspoň něco budu mít uznané.

Celé odpoledne pak opět sedím v kanceláři a dokončuji program. Začíná to vypadat dost nadějně. Nestíhám ale do něj dopsat výpis výsledků. Přesto ho při odchodu nechávám běžet, abych měl odhad o čase. Zatím odhaduji, že jeden výpočet bude trvat tak 20 hodin.

Cestou domů sice bylo mokro a spadlo asi pět kapek. Nemůžu to ale považovat za zmoknutí.

27.1.2008 Ráno jdu do kostela. Bohužel kázání tentokrát zase nerozumím. Akorát na konci je taková neobvyklá akce. Jeden člověk věnoval sboru velký model lodě. Něco podobného, jako je v Marienkorche. Možná je to ten samý člověk. Takže k tomu měl ještě nějaký proslov na téma, jaký je to úžasný symbol.

Odpoledne nemám nic naplánováno. Kromě toho, že budu sedět doma a psát program. Moje plány ale zkříží Míša, která mě spolu s Lýdií zve na projížďku na kole. Protože je celkem pěkně, tak jedu s nima. Ještě jede Mathias. Bohužel se v průběhu výletu zatáhlo, silně foukalo a občas i trochu pršelo. Takže pak neodmítám chvilkové posezení u Mathiase s hrnkem horkého kakaa.

Později večer se opět věnuji svému programu. Dodělávám nějaké zpracování vstupních dat a podobné hovadiny. Bohužel ty soubory k dispozici nemám, takže musím doufat, že to mám v pořádku. To uvidím zítra, až se to ve škole pokusím přeložit.

26.1.2008 Dnes vstávám pěkně pozdě. Až někdy kolem poledne. Stejně nemám nic v plánu. Venku prší a silně fouká. Takže kromě výletu do obchodu a zezení u počítače nic nepodnikám.

25.1.2008 Ráno jedu do školy na osmou na přednášku. Sluníčko právě začíná vykukovat a kromě pár červánků je krásně modrá obloha. Dnes bude pěkně. Bohužel je to taky poslední den, kdy můžeme něco naměřit. Takže se Zdeňkem trávíme chvíli v laboratoři. Protože toho ale dost stihl včera, tak děláme jenom pár experimentů. On se potom věnuje sondovým měřením a já diplomce.

Protože Zdeněk zítra odjíždí, využívám ho jako posla. Bude se stejně muset zastavit na CZS, takže mu dávám pár formulářů, ať je nemusím posílat poštou.

Z kanceláře odcházíme společně zase jako poslední až po sedmé. Loučím se se Zdeňkem a říkám, aby pozdravoval. Venku bohužel už zase prší, takže to nijak neprotahujeme a já vyrážím domů. Zase jsem zmokl.

24.1.2008 Ráno se vydávám do školy jako obvykle. Zdeněk tam už je. Ale má dost práce, takže se k měření dostáváme až odpoledne. Tentokrát to vypadá, že se nám aspoň nějaké výsledky podaří získat. už žádné postranní výboje. Akorát nám do aparatury nějakou dírou natýká vzduch. Takže po rozdělání a opětovném složení se k vlastnímu měření dostáváme až večer.

Já to balím kolem osmé. Zdeněk říká, že institut zavírají až v deset, takže ještě bude chvíli měřit. Venku prší, takže jsem zopět zmokl.

23.1.2008 Další normální den. Dopoledne se Zdeňek věnuje opět práci na článku. Odpoledne jdeme zkusit měřit. Vypadá to celkem dobře. Provedeme soubor měření v čistém dusíku. Pak přidáme trochu vodíku a všechno jde do háje. Naštěstí ne natolik, aby explodovala aparatura. Pouze nám z jednoho šroubu hoří korona. Jako druhá elektroda jí slouží sklo. Tak to jsme fakt nečekali. Znamená to opět rozdělat aparaturu, to inkriminované místo zaizolovat a další měření odložit na zítra.

Večer jdu na volejbal. Prší. Na volejbal přišlo pár nových lidí. Naštěstí nepřišli všichni původní, takže nás bylo dvanáct. Ideální počet. Nejsem tak ani nijak extrémě utahaný. Venku pořád prší, takže jsem cestou z volejbalu zmokl.

22.1.2008 Dnes nás se Zdeňkem čeká první pokusné měření v dusíku. Bohužel to nejde tak, jak bychom so představovali. Dopoledne ještě Zdeněk dělá na jiné práci. Takže do laboratoře se dostáváme až odpoledne. Tak honem, zaplnit reaktor dusíkem a pustit vysoké napětí (cca 20kV). A nic. Tedy přesněji, hoří nám krásný výboj. Bohužel ne mezi elektrodama vzdálenýma 1mm, ale mezi přívodním drátkem a stěnou reaktoru, které jsou od sebe asi 1cm. Asi je to způsobeno tím, že drátek je dost tenký. Takže rozděláváme aparaturu a používáme izolovaný kabel. Bohužel to ale také znamená, že dnes už nic nenaměříme. Než se z té izolace dostanou ty nachytané plyny, tak to bude chvíli trvat. Aspoň se tak můžu věnovat diplomce.

21.1.2008 Dnešní den bude velmi nabitý. Hned ráno od desíti mám přednášku. Pak odcházím se Zdeňkem, Honzou a Pavlou do velké menzy na oběd. Takže do kanceláře a k práci se vracím až kolem druhé. Mám tedy na práci jenom necelé čtyři hodiny. Za tu dobutoho ale moc nestihnu.

Kolem půl šeté přichází Wágner a odváží nás, tedy mě a Zdeňka, na bowling. Většina lidí ze sekce plazmatu tam již je. Takže se přidáváme do skupiny. Hra je celkem zajímavá, i když mi to moc nejde. Prostě nejsem žádný kuželkář. Následuje společná večeře. Dávám si vepřový steak se žampióny. Je to velmi dobré. Dokonce i cena je příznivá. Večeře stála 6 Euro. Domů se vracím až kolem desáté.

20.1.2008 Ráno odcházím do kostela. Kázání je na téma hospodáře najímajícího dělníky. Bohužel mu moc nerozumím. Snad tedy příště.

Odpoledne venku prší. Takže opět nic nedělám. Nechce se mi ani dělat na diplomce, takže se spíše jen tak flákám. Prostě na práci bude dost času později. Snad.

Večer po drobném nakopnutí konečně přeji mamince k narozeninám. Pozdě ale přece.

19.1.2008 Na dnešek mám se Zdeňkem domluvený výlet do Wiecku a Eldeny. Ráno ale počasí vypadá hnusně. Fouká a mrakyh jsou pěkně nízko. V noci pršelo a může kdykoliv znovu začít. Píšu proto Zdeňkovi SMS a ruším výlet. Místo toho mě tedy zve k němu na pátou, že si posedíme s Honzou Schefrem. Takže místo výletu sedím doma u počítače. I když se odpoledne trochu zlepšilo počasí, nelituju toho, že jsem nikam nešel.

Takže odpoledne vyrážím ke Zdeňkovi. Chvíli mě trvá, než se vymotám, takže dorážím trochu se zpožděním. Naštěstí to moc nevadí. Honza přivádí i svoji přítelkyni Pavlu. Je to celkem příjemný pár. Takže kromě drbání poměrů v Brně a v Greifswaldu hrajeme Paternoster, což je takový klon pexesa. Tedy prakticky hra na pamatování. Domů se tak dostávám až kolem jedné.

18.1.2008 Pátek. Konečně. Teď jenom přežít dopolední přednášky. Odpoledne přidávám do programu data pro dusík. Snad z toho něco pěkného vypadne. Bohužel to jde pomalu. Takže to nemám ještě ani večer dodělaný.

Ostatně všichni fyzici jsou blázni. Nehledě na národnost. Je pátek osm hodin večer. V kanceláři jsme pořád ještě tři. Já, Zdeněk a René. Prostě jsme divní. Nedokážu si představit, že by někdo jinej byl ochoten být od osmi ráno do osmi večer ve škole.

17.1.2008 Dnes má maminka narozeniny, neměl bych zapomenout ji popřát. S timto předsevzetím odcházím do školy. Tam mám opět spoustu práce. Přichází Wágner a zve nás na bowling. Tedy spíše se nás snaží donutit, ať tam jdeme. Bude se to konat příští pondělí. Nakonec souhlasíme. Takže v pondělí máme o zábavu postaráno.

Večer se souběžně konají dvě akce. Probíhá "Dlouhá noc fyziky", což je taková serie popularizačních přednášek. Já chci jít na přednášku fyzika ve Star Treku. Zároveň se koná Finischer abend, což je akce Erasmáků a pravděpodobně tam bude většina čechů. Nakonec se rozhoduji absolvovat obě akce. Znamená to, že nejdříve se na hodinu přesunuji na finskou pařbu. Pak hned po prezentaci o Finsku odcházím zpět na fyziku. Přednáška je zajímavá, ale obecně se nedozvídám nic nového. Takže se pak zase přesouvám k Finům. Tam už je skoro po všem, takže akorát hraje hudba a kdo chce, tak tancuje. Já nějakou dobu kecám s ostatníma čechama. Kolem půlnoci pak s Míšou a Lydií odcházíme na koleje.

A mamince jsem při tom všem zapoměl popřát.

16.1.2008 Ráno se mi nechce vstávat. Tak do školy jdu trochu později. Stejně jsem celý den zase zavřený v kanceláři. Aspoň si můžu povídat se Zdeňkem. Tedy moc nekecáme, neb oba máme hodně na práce.

Večer to balíme společně. Já jdu na volejbal a Zdeněk domů. Protože máme společnou cestu, tak jdu pěšky. Volejbal je tentokrát opět bez zranění. Vypadá to, že už si začínám zvykat.

15.1.2008 Tak pokračuju pomalu v psaní programu. Prakticky se celý den nevěnuji ničemu jinému. Jde to pomalu, ale prece jenom jsem s tim pohnul. Snad to k něčemu bude.

14.1.2008 Ráno jdu do školy dřív, abych stihl ještě napsat krátkej úsek programu. Bohužel jsem včera snědl chleba, takže dnes ke snídani mám jenom ovoce. Ale to stačí. Nemusím se pořát přejídat, že.

Po obvyklé dopolední přednášce se vracím do kanceláře, kde již sedí Zdeněk Navrátil. Je tady na čtrnáct dní. Má napsat článek a provést nějaké měření v dusíku s vodíkem. Konečně můžu zase ve škole mluvit česky. Mimo jiné se od něj dozvídám, že nejsu jediným čechem na univerzitě, jak jsem si myslel. Kromě Honzy Šefra, který je na INP, je zde ještě jeden čech. Má kancelář asi o patro níž, než já. Nená ale z Masarykovy univerzity, ale z Českých Budějovic. Jistou omluvou je, že on o mě taky nevěděl.

Honza je momentálně nemocnej. Zdeněk mi ale slibuje, že až se uzdraví, tak že mě s ním seznámí. Nevadí mi to, ale nevím, jestli budu mít čas na nějaký společenský život. Spíše asi ne. Stává se ze mě laboratorní ..... (nenapada mě žádné zvíře, které by bylo furt někde zalezlé).

13.1.2008 Neděle. Půl jedenácté. Probouzím se a uvědomuji si, že jsem včera zpoměl na budík. Do kostela to teda fakt nestihnu. No, co se dá dělat. Budu si muset dávat větší pozor.

Ještě více mě zkazí náladu, že venku je krásné počasí. Modrá obloha bez jediného mráčku. A já sedím doma zavřenej a koukám do počítače. Aspoň jsem vytáhl žaluzie, ať jde do té naší jeskyně aspoň trochu slunce.

Později večer konečně začínám mít tušení, kde je zrada v těch "schodech". Asi s tím ale nic neudělám. Zabil jsem tak celý krásný den koukáním do počítače. Příště už takovou blbost neudělám. Snad.

12.1.2008 Sobota. Většina lidí by předpokládala, že budu mít volno. Já ale sedím zavřenej doma a koukam do počítače. Nebaví mě to, tak to kombinuji s koukáním na Star Trek. Alex sedí asi metr a půl ode mě a dělá skoro totéž. Tedy částečně se učí a částečně kouká na Star Trek. Sotva spolu promluvíme půl slova. Prostě celý den byl dost o ničem.

11.1.2007 Ráno musím na přednášky. Je to děsná nuda. Ale přežít se to nějak musí. Odpoledne objevuji "schody" v metodě, kterou používám na diplomku. Nemají tam co dělat. Takže se pokouším najít příčinu. Bohužel do večera nic nenacházím. Kazí mi to náladu. Beru si proto programy na koleje, že se na to kouknu přes víkend.

10.1.2008 Konečně mám k dispozici čistý dusík, takže můžu provét měření. Bohužel jsem zklamán. I velmi malé množství dusíku mění charakteristiku výboje. Takže takhle asi nepůjde měřit čistý argon. No, aspoň jsem o něco chytřejší. Ale stálo mě to celý den práce.

Večer se objevil Alex. Nečekal jsem ho. Myslel jsem, že přijede až v pondělí. Prý mu to ale takhle vyšlo levněji. Takže už nejsem opuštěn v pokoji.

9.1.2008 Dnes je trochu zajímavý den, Zaprvé jsem snědl svoji poslední buchtu přivezenou z Brna. Ted mi už nezbývá než jíst německé. Zadruhé jsem si trochu pospal, takže do kanceláře jsem došel až kolem desáté. Na práci jsem tak měl jenom asi tři hodiny.

Kolem půl druhé odcházím na oběd. Vracím se kolem druhé, kdy v kanceláři začíná setkání ostatních lidí z plazmy. Na programu je přednáška o výsledcích práce jedné slečny a pak oslava narozenin. Takže k pořádné práci se už nedostanu. Přejedl jsem se sladkostí. No snad to vyběhám při volejbale.

Do volejbalu došlo jenom jedenáct lidí. Náš tým tak hraje v pěti. Takže jsem večer dost unavenej. Alex pořád ještě nepřijel.

8.1.2008 Tentokrát bych se více měl vyskytovat v laboratoři. Přichází Wágner a sděluje mi, že objednal čpavek a že s malými koncentracemi snad můžu měřit. Čpavek bude nejdříve příští týden. Bohužel technik má zatím dovolenou, takže mi nemůže vyměnit syntetický vzduch za dusík. Takže dnes toho stejně moc nenaměřím. Věnuji se tak především své diplomce.

7.1.2008 Tak už to začíná nanovo. V deset hodin nástup do školy na přednášku. Pak se přesouvám k sobě do kanceláře. Zde kombinuji práci na diplomce se čtením. Mno, tedy spíše si čtu. Měl jsem si ale vzít víc knížek, protože Ra mám k večeru dočtené. Budu se zase muset věnovat jenom práci. Ach jo. Vracím se tedy domů a zjišťuji, že Alex zatím nepřijel. Uvidíme zítra.

6.1.2008 Tak jsem zpátky v Greifswaldu a na nátlak svého okoli i zpátky s poznámkami. Tentokrát to asi nebude tak zajímavé. Mám hodně práce před sebou a málo času. Takže žádné velké akce neplánuji. Ale postupujme chronologicky.

Nasedám na autobus v Brně u grandu. Je sice ještě sobota, ale to nevadí. Speciální položku v blogu se mi na to vyhrazovat nechce. Ta jedna věta se dá zahrnout i do něděle. Doprovází mě maminka, protože tak nemusím kupovat jízdenku.

Jedeme přes Prahu do Berlína. Cesta je v pohodě. Večer si ještě chvíli čtu a pak jdu spát. Tentokrát se spí podstatně lépe, než cestou z Německa. Takže se budím až asi půl hodiny před příjezdem do Berlína. Je pět ráno.

V Berlíně asi před několika dny pršelo. Všude na chodnících je vrstva ledu a dost to klouže. Většina Chodníků je sice aspoň trochu posipaná, ale je ještě pořád tma, takže to není moc vidět. Jdu na stanici S-Bahn a kupuji si lístek na hlavní nádraží. Tam mám jen asi pět minut na přestup. Stíhám si akorát koupit lístek a už je tu vlak.

Přijíždím do Greifswaldu asi kolem půl deváté. Zde mě vítá vrstva ledu na zemi ještě tlustší, než v Berlíně. A protože jdu po málo používané cestě, nikdo se nenamáhal ji posypat. Naštěstí to nemám daleko. Doma si sním dva řízky a natáhnu se do postele.

Budím se až kolem poledne, takže si dávám další dovezené jídlo. Pak střídavě sedím u počítače a střídavě si čtu. Mezitím se vzbudí Marii. Je překvapená, že jsem tady. Prý mě vůbec neslyšela přijít. No nevadí. Večer se pak ještě objevuje Elina. Trung už je tady taky, takže zbývá jenom Alex. Večer si tedy dáváme takovou malou párty se sklenkou svařáku.

22.12.2007 Dnes Alex vstal dříve než já. To je velmi neobvyklé. Vždycky vstávám dříve. Je to kvůli tomu, že se potřebuje zbalit.

Nechávám vyprat očení a zbytek špinavého prádla. Na jednu pračku je too moc, takže musím zaplatit 4 Eura 20 centů. Pak se průběžně věnuji uklízení a balení.

Alex odjíždí něco po dvanácté a já jdu do města ještě koupit pár posledních věcí. Pak už jenom všude umývám podlahu a balím si věci.

Na odjezd z Greifswaldu do Berlína jsem domluven s nějakýma studentama. Pojedeme na Wochenendekarte. Je to nejlevnější způsob cestování. Jízdenka tak vyjde na 10 Euro. Sraz máme na nádraží o půl páté. Všechno jde hladce a bez problémů a o půl osmé vystupuji na hlavním nádraží v Berlíně. Do odjezdu autobusu mi tak zbývají čtyři hodiny.

Protože se mi nechce nečinně sedět v čekárně, vyrtážím na autobusové nádraží pěšky. Asi jsem pobytem v greifswaldu ztratil fyzičku. Cesta mi zabrala skoro dvě hodiny a na konci jsem toho měl vážně dost. holt ten batoh taky něco váží.

21.12.2007 Zatracenej mobil. Ještě jsem se s ním nenaučil odhadovet stav baterie. Opět mě přes noc chcípl a rano nevzbudil. Misto o pul sedme tak vstavam v osum. Za čtvrt hodiny mi začíná přednáška. To nemám šaci stihnout. Takže přicházím až v půlce přednášky. Naštěstí přednášející mluví dsně rozvlekle, takže sem zase tak o moc inforamcí nepřišel.

Druhá dnešní přednáška byla zrušena. Důvodem byla příliš malá účast. Byli jsme tam jenom tři. Využívám toho a odcházím brzo domů. Marie mezitím odela domů.

20.12.2007 Elina dnes ráno odjela do Finska. Jinak se nic zajímavého se neděje. Jsem ve škole a běhám mezi laboratoří a kanceláří. Takže jsem neustále něčím zaneprázdněn.

19.12.2007 Dnes pokračuju v měření spekter v Argonu. Zároveň nechávám běžet výpočet. Je to ale děsně pomalé, takže výsledky dneska nebudou. Měření jednotlivých spekter také trvá dlouho a nemusím u toho být. takže většinu času prakticky trávím brouzdáním po internetu.

18.12.2007 Konečně se vracím k experimentování. Dělám si přehledové spektrum výboje v Argonu. Fotonásobič je ale dost málo citlivý, takže vidím jen ty nejintenzivnější čáry. Budu si muset nějaké vybrat.

Večer si u nás děláme malou vánoční párty. Znamená to, že pijeme víno, jíme pečené brambory, co připravila Marii. V průběhu večera se přichází rozloučit Pavla. Je tady jako freemover, takže se po vánocích už nevrací. Pak koukáme na Noting Hill. Alex ale s nama není, neb je na setkáni ohledně OSN. Vrací se těsne před koncem filmu a je děsně šťastný. Byl totiž vybrán a jede do New Yorku. Takže pokračujeme v párty až skoro do dvou do rána.

17.12.2007 Nějaké hovado mi ukradlo šroubek z přední brzdy na kole. Důsledkem je to, že musím používat pouze zadní brzdu na kterou nejsem zvyklej. Odhaduji, že se jedná o M5 šroubek se širokou hlavou. Nesmím si zapomenout nějaký dovézt z Brna.

Dalsi den ve škole. Do programu přidávám difuzi. Z teoretických výpočtů ale vyplývá další omezení na časový krok. Zítra to otestuju.

Večer je další česká párty. Tentokrát bez jídla. Koukáme na jakousi americkou komedii. Mno, znám lepší komedie. Zítra odjíždí Petra s Míšou.

16.12.2007 Dnes nejdu do kostela, protože jdu vařit k holkám. Jde nám to celkem dobře. Jediný problém je absence velkého hrnce. Vaříme proto ve třech různých hrncích. Taky díky tomu máme tři různé guláše. Každý si tedy může vybrat.

Na párty nedorazil Milan, protože je včera byl na nějaké párty a je z ní úplně vyřízený. Michal taky dorazil s asi hodinovým zpožděním. Ale guláš všichni přítomní ocenili.

Po obědě jsme koukali na Medvídka. Je to celkem zajímavý film. Pak se loučím a jdu se zase hrabat ve svém programu. Tentokrát je to o trochu produktivnější.

Večer dostávám zpátky zbytek guláše, který obratem věnuji práve přijedší Marii a Alexovi. Prý jim to taky chutnalo.

15.12.2007 Kolem desáté vyrážím na sraz. Holky ale nejsou ještě úplně připravené, takže vyrážíme až kolem půl jedenácté. Nakonec jedeme jenom čtyři: Petra, Pavla, Míša a já. Reál je pěkně daleko, takže se tam dostáváme až kolem půl dvanácté. Takže nakupuju taky pár dárků. Domlouváme se také na yítřejší párty. Je to totiž prakticky poslední možnost být spolu se všema čechama. Domlouváme, co budeme vařit. Navrhuju buřtguláš, který se obecně setkává se souhlasem. Bohužel vedlejším produktem je to, že jsem byl povýšen na šéfkuchaře.

Odpoledne toho moc nedělám. Jsem dost línej. Trochu se rejpu v programu, ale nic pořádného z toho není. Naštěstí je doma Evička a maminka, takže si můžu ověřit, zda si ještě pamatuju postup na guláš. Vypadá to, že víceméně ano. Uvidíme zítra, kolik lidí otrávím.

14.12.2007 Pátek. Konečně trochu klidu. Pouze pár přednášek a pak dodělat ionizaci do programu. To mi ale zkazilo náladu. PPM metoda produkuje na nespojité funkci ostré vrcholy, které mi ionizace ještě několikanásobně zvedne. Důsledkem je nestabilní program. Takže je jasné, čím se budu zabývat přes víkend.

Večer potkávám Petru a zjišťuji, že zítra jedou společně s dalšíma čechama nakupovat do Realu. Říkám, že se k nim přidám.

13.12.2007 Ráno mluvím s Wágnerem ohledně nového zdroje. Tak skutečně nemá TTL výstup. Má al výstup na monitorování napětí. Snad by se na něj dalo navrhnout nějaké udělátko, které by tento signál převádělo na TTL. Moc se mi do toho nechce, takže skládám spátky starý zdroj. Akorát nahrazuju starou cívku novou s jinou rezonanční frekvencí.

Dnes je na fyzice vánoční párty. První hodinu tomu nevěnuju žádnou pozornost a jsem vesele zavřenej v laboratoři. Stejně o nic nepřicházím. Je tam nějaká přednáška o historii univerzity, či čeho. Pak následuje volná žranice. Moc toho na jídlo ale není, spíše jenom takové malé pohoštění. K pití je svařák, káva, nebo čaj. Kdo uhodne, co jsem pil já?

Následuje zpěv koled. Jedná se vetšinou o profláknuté věci, mající české ekvivalenty. Bohužel jsem zapoměl ukořistit papír s textama. Pak následuje promítání nějakých fotek z přesunu fakulty. Pak fotky Thomase Mayera. Predevším Greifswald a pak USA. Ty ale stojí za to. Budu se ho muset zeptat, zda je umělecký fotograf-amater, nebo zda fotí profesionálně.

12.12.2007 Wágner dnes dotáhl nový vysokonapěťový zdroj. Je to všechno v jedné bedně a má to nezávislé nastavovaní frekvence a napětí. Stará metoda totiž sestávala z frekvenčního generátoru, výkonového zesilovače a autocívky. Dá se tak měřit jenom v oblasti rezonance cívky. Ovšem moje nadšení z nového generátoru netrvá dlouho. Průběh proudu není pěkná sinusovka, jako u autocívky, ale má na sobě hnusné zuby (a nečistí si je). Také nemá TTL výstup, který používám pro synchronizaci dalších měřicích zařízení. Wágner se prý zeptá firmy, co to vyrobila.

11.12.2007 Laboratorní den. S Wágnerem jsme rozebrali cívku. Vypadá tedy dost strašně. Kovový kryt je asi pryč, nebo úplně zanesený, Je v ní teké někde díra takže z ní pořád prosakuje transformátorový olej, který používáme k chlazení. Zbytek oleje nechávám přefiltrovat přez papír. Dnes to hotové nebude, takže stejně nemůžu měřit. Aspoň umývám všechny komponenty chlazení. Asi to zatím nikdo neudělal, takže je to hnusně špinavá práce. Bléé.

10.12.2007 Opět nudný den ve škole. Přednášku jsem málem prospal. Apoň odpoledne jsem trochu pohnul s programem. Začal jsem ho psát znovu od začátku a zavedl jsem do něj metodu PPM. Snad to bude fungovat.

9.12.2007 Dnes jsem pozval Petru do kostela. Omlouvá se, že jí není úplně dobře a neví, zda by to v kostele zvládla. Doprovází mě ale ke kostelu. Tam stejně zjišťuji, že dnes v Jaccobukirche žádné bohoslužby nejsou. Bohužel nemají vyvěšený další program, takže nevím, jak to bude příští týden. S Petrou se tedy jdeme projít do Neuenkirchen.

Odpoledne se mi nějak nechce nic dělat. Venku se mezitím rozpršelo. Sice jenom sen tam kapka, ale to stačí. Zůstávám doma a sedím u počítače. Což asi nikoho moc nepřekvapí.

8.12.2007 Dnes jsem se vydal do města kouknout se na případné vánoční dárky. Místní vánoční trhy jsou o ničem. Kromě asi dvou stánků s plyšákama a vánočníma blbinama jsou to všechno stánky s jídlem. Nedá se tu koupit nic rozumného. Tak si místo toho dělám pěší procházku do Wiecku a Eldeny.

Večer je oslava narozenin Petry a Milana. Přišlo na ni i pár lidí, které nikdo neznal. Ale naštěstí nedělali žádný bordel, takže to bylo bez problémů. Mathe měl i tentokrát kytaru, takže to zkončilo u zpěvu. Naneštěstí enom pár lidí umí zpívat, takže to byly spíše takové děsné skřeky. Spát jdu až kolem druhé.

7.12.2007 Pátek. Konečně. Jenom ještě přečkat tu nudnou přednášku. Nemusel jsem tam vůbec chodit. Ten člověk neřekl vůbec nic. A Wágner je pořád pryč, takže jeho přednáška odpadla. Aspoň jsem měl více času věnovat se programu na diplomku.

Počasí je pěkně hnusné. Začalo fučet a prší. Na obědě jsem potkal Katju. Ta tvrdila, že to lze dokonce považovat za bouřku. Mám se prý jet podívat do Wiecku na moře jaké tam jsou vlny. Vzhledem k tomu, že jsem kolo nechal doma, tak nikam nejedu.

6.12.2007 Konečně se mi podařilo doměřit ten výboj. Příští týden se vrhnu na argon. Ve zbytku času pak přepisuji automatickou proceduru na zobrazování dat, aby byla schopná převést data z více kanálů naráz.

5.12.2007 Dnes Wágner odjel na nějakou zahraniční cestu. Já ale stejně musím pokračovat v měření. Asi to ale stejně dnes všechno nestihnu.

Už delší dobu registruji výstavbu podivných budek v okolí. Dnes je dokončili a je konečně jasné, o co se jedná. Od nového roku tu totiž začne platit zákaz kouření ve veřejných prostorách. Aby se ale kuřáci necítili diskriminováni, staví pro ně speciální kuřárny. Prostě děs.

4.12.2007 Dnes jsem zavřený v laboratoři. Měřím a měřím. Bohužel to jde pomalu. V cívce je nějaká chyba a příliš se zahřívá. Musím proto postupně zvedat výkon přiváděný na cívku, abych udržel její výstupní výkon. Má to za následek to, že po každém měření musím aspoň půl hodiny počkat, než cívka zchladne.

Chci se na to zeptat Ronnieho, až přijde na pravidelnou schůzku. Místo Ronnieho ale přichází Wágner s tím, že Ronnie nepřijde. Snad tedy příští týden.

3.12.2007 Tak dnes opět do školy. Přednáškám nemám problém rozumět, takže tohle je v pohodě. Odpoledne mám setkání s Wágnerem, který po mě chce, abych znovu přeměřil výboj v syntetickém vzduchu. Snad to půjde dobře. I když tomu moc něvěřím. Uvidíme zítra.

2.12.2007 Dnes jsem nešel do kostela. Opět se stalo to, co už jednou. Tedy vybil se mi mobil a když jsem vstal, tak bylo už pozdě. No nevadí. Místo toho jsem si aspoň něco přečetl z Bible.

Odpoledne se pak věnuji diplomce. Konkrétně zkouším vymyslet postup výpočtu a použité metody. Občas to jde dost pomalu, protože neznám vhodné metody.

1.12.2007 Spím velmi dlouho. Po včerejšku se taky není co divit. Vstávám až kolem dvanácté. Celý zbytek dne pak nic nedělám. Tedy kromě toho, že peru. Prostě taková pohoda. Venku je sice celkem slušně, ale mě se nikam nechce.

30.11.2007 Dopoledne mám přednášky. Domů se dostávám až kolem třetí. Je to tak akorát čas se osprchovat a oblíct. Vzápětí totiž začínáme s hrou. Katja si vzala na starosti rozdělení prvních šifer všem 22 týmům. Já a dvě další holky mezitím jdeme umisťovat šifry. Příště je budeme muset udělat komplikovanější, protože v Eldeně nás prakticky dohání první tým. A u podzmních garáží je dokonce jeden tým před náma.

Další průběh hry jde celkem hladce. Na kole objíždím jednitlivá stanoviště. Potkávám jenom pár týmů. Tvářím se jako náhodný kolemjedoucí. Hru vzdávají asi jenom tři týmy. Zbytek zvládá projít celou cestu. Holt to není TMOU, kde dojde vždy jenom velmi malé množství týmů.

Vypadá to ale, že se hra obecně líbila. Začínají proto plánovat příští ročník. TO tu ale nejspíš nebudu, takže se tím moc nezabývám.

29.11.2007 Další den strávený v kanceláři u počítače. Píšu metodu PPM. Odpoledne ji mám hotovou. Jsem z ní dost nadšen. Je to zatím jediná metoda, která so poradila dobře s nespojitým rychlostním polem. Má sice některé mouchy, ale ty se dají snad odstranit.

Večer jdu na setkání LEI. Potřebujeme doladit poslední detaily ohledně zítřejší hry. Vypadá to, že se to nakonec snad i uskuteční.

28.11.2007 Ráno jdu do školy brzy, abych stihl rannní setkání. Je tam většina plazmatické sekce. Tentokrát se ale řeší spíše jenom administrativa, takže z toho moc nemám.

Pak se prohrabávám databází plynů a hledám vhodonou náhradu za amoniak. Vypadá to ale špatně. Metastabilu argonu mají energii 11,5eV a 11,7eV. 6ádný rozumný plyn nemá ionizační energii nižší, než 12eV. Mno, zkusil bych metan, silan, aceton nebo acetylen. Ve zbytku času se pokouším implementovat metodu PPM na testovací program.

Večer jdu jako obvykle hrát volejbal. Tentokrát s námi hrají tři další zájemci, kteří nejsou z fyziky. Jeden z nich to umí velmi dobře. Ale volejbal je týmová hra, takže obecně jsou síly vyrovnané. Tentokrát si dokonce ani nezpůsobím žádné zranění.

27.11.2007 Dnes jsem v laboratoři. Přichází Ronnie Brandenburg a ukazuje mi, jak zapnout chlazení fotonásobiče. Dále zkouší měření. Zdá se, že chlazení částečně pomohlo. Budu ale přesto muset zvednout dolní limit, abych odfiltroval všechno rušení.

26.11.2007 Dnes vyhazuji půlku plesnivějícího chleba. Nebyla příležitost ho sníst. Mám strach, že podobně dopadne i můj druhý chleba. Holt jídlo od rodičů mi udělalo čáru přes jídelní rozpočet.

Ve škole jde všechno bez problémů. Budu se muset pouze zeptat Wágnera, zda chce abych dělal zkoušky. Jinak nevím, co mám měřit. David chce abych promřil glow mód v argonu. Problém je v tom, že pro získání glow módu se do argonu přidává čpavek a o tom nechce wágner ani slyšet. Prý s ním dělal diplomku a nemá ho rád. Musím se tedy kouknout po dalších možných plynech.

25.11.2007 Ráno jdeme všichni do kostela. Tentokrát to mají jako památku za zemřelé. Je to díky tomu o kousek delší než obvykle. Bohužel kázání tentokrát moc nerozumím.

K obědu si dáváme řízek a pak vyrážíme do okolí. Ukazuji rodičům kam chodíme nakupovat a botanickou zahradu. Je to proto, abychom moc nezavazeli Marii a Elině. Ty plánují pečicí párty. Vracíme se těsně před začátkem párty tak kolem čtvrté. ROdiče následně odjíždí do Berlína.

Celý zbytek dne se prakticky flákám. Jsu línej cokoliv dělat. AKorát večer dostávám sms, že vše je v pořádku a rodiče jsou v F1 v Berlíně.

24.11.2007 Vstávám kolem osmé. Snídám a pak čekám na rodiče. Odhaduji, že by měli přijet kolem desáté. Kolem desáté ale nikdo na obzoru není. Ani o půl jedenácté. Začínám být trochu nervózní, protože předpokládám, že mi rodiče zavolají. Nakonec přijíždí chvíli před jedenáctou.

Dovezli strašně moc jídla. Na jednu stranu jsem rád, že aspoň mám co jíst, na druhou stranu si myslím, že mi to všechno nevydrží. To ukáže teprve čas. Naštěstí nám jsou Maria a Elina ochotny pomoct s konzumací.

S rodičema pak vyrážím na okružní cestu po městě. Jdeme se stavit do Wiecku na fischbroetchen. Maminka tam objevila obchod s jakousi místní specialitou. Jedná se o bombóny z nějakého místního ovoce. Konkrétně jakýsi keř. Jsou sice dost drahý, ale to nevadí. Dáváme si fischbroetchen v jedné malé hospůdce. Maminka si ještě nechává objednat svařák. Venku je totiž dost zima.

Vačer jdou rodiče celkem brzy spát. Maminka bude spát na posteli, tatínek na zemi. Já jim přeji dobrou noc a odcházím na narozeninovou párty. Jeden z přítomných čechů slaví narozeniny. Domů se vracím až kolem jedné.

23.11.2007 Přednášky hned od osmi od rána. Stavil jsem se v laboratoři pro ověření aparatury. Rušení tam bylo pořád. Nemá to tedy nic společného s ostatníma měřeníma.

Cestou domů se zastavuji v Plusu. Kupuju hromadu jídla na zítřejší návštěvu rodičů. Pak také společně doma uklízíme. Dokonce jsem se odhodlal umýt okna. Moc se to nepozná, protože stejně nebyly moc špinavý.

22.11.2007 Tak dneska je další měřicí den. Sedím v laboratoři a měřím co se do mě vejde. Jde to ale pomalu. Ve výsledcích je také velké množství rušení. Neštěstí není úplně nepravidelné. Ve výsledcích se dá odlišit. Vlastní měření vypadá celkem dobře. Wágner myslí, že bych měl použít chlazení fotonásobiče.

21.11.2007 Ráno se mi nechce vstávat. Do školy se proto vydávám až po obědě. Jak zjišťuji, byla to chyba. Ve středu v 10:00 se konaí pravidelné schůzky lidí z laboratoří. A tentokrát slavili Reného narozeniny (René je místní diplomand). Takže jsem přišel o oslavu. Nepřišel jsem ale o hruškovou buchtu. Byla dobrá.

Ukazoval jsem Wágnerovi včerejší výsledky a byl s nima celkem spokojený. Zítra proto provedu měření pro jinou vlnovou délku. Pokud to bude odpovídat, tak mám vyhráno a můžu začít dělat reálnou práci.

Dost me na internetu naštvali s "numerical recipies" To byla dobrá internetová stránka, kde byly k dispozici procedury používané v numerických simulacích. V současné době vyšlo třetí vydání a nějak to nefunguje. Není k dispozici ani starší verze. Naštěstí Jarda to měl stažený. Ale než jsem to zjistil, tak to chvili trvalo, takže jsem neudělal to, co jsem chtěl.

Večer hraji volejbal. Tentokrát si dávám pozor na kolena, takže si žádné nerozbiju. Místo toho jsem si zlikvidoval palec. Ale to je ve volejbalu normální. Po pár minutách je vše v pořádku. Jsem prostě volejbalový smolař.

20.11.2007 Opět normálná laboratorní den. Znamená to, že dopoledne zmizím v laboratoři a kromě oběda z ní do večera nevystrčím nos. Měřím, měřím, měřím. Ono se není co divit, když jedno měření trvá čisýho času 5 minut a pak je potřeba upravit nastavení. Takže cca 7 minut. A těch měření přes 30. Rychlý výpočet odhalí, že to odpovídá třem hodinám. To do toho ale nepočítám některá opakovaná měření, počáteční nastavování a zpracování výsledků. Jak je totiž dobrým zvykem měřicích softwarů, používají pro ukládání dat vnitřní formát, který je pak nutné manuálně exportovat.

Tentokrát jde všechno celkem rozumě. Výsledky vypadají nadějně. Můžu se proto domů vrátit relativně brzy, tedy už kolem páté.

19.11.2007 Pondělní přednáška se nějak vleče. Děláme totiž nezáživnou termodynamiky plazmatu. Na konci se ale dostáváme k simulacím, takže příští dvě přednášky by měly být zajímavé.

Po prednasce kontroluju aparaturu a myslím že jsem našel problém. Pozice omezovací štěrbiny neodpovídá ideálni pozici. Zítra uvidím, jak dopadne meření. Ve zbytku času se věnuji psaní psaní programu na test různých numerických metod. Pomahá to jim dobře porozumět. Domůse tak vracím až celkem pozdě. To už se teď stejně stává normálem. Večer si pak povídám s ostatníma obyvatelama bytu.

18.11.2007 Bohužel jsem si včera zapoměl natáhnout budík. Nestihl jsem proto jít do kostela. Kdyby byl normálně v Jacobikirche, tak bych ho ještě stihl, ale v Domu začíná o půl hodiny dřív. Co se dá dělat. Příště si dám větší pozor.

Po poledni vyrážím do Wiecku zkontrolovat, zda mají Fischbroetchen. Mají. Můžu tedy tam vzít rodiče až přijedou. Jsou sice trochu drahé, ale jednou za čas to nevadí.

17.11.2007 Dnes celý den nic nedělám. Tedy mimo vyprání si prádla a nasnídání se. Původně jsem plánoval jít do Wiecku, kouknout se, jestli mají Fischbroetchen. Ale venku je ošklivě, takže to odkládám případně na zítra.

16.11.2007 Dopoledne mám přednášku. Odpoledne konzultuju s Wágnerem výsledky. On si také není jistej, kde je chyba. Budu muset počkat na Ronnieho, který této technice rozumí asi nejvíc. Druhý člověk s velkýma zkušenostm je totiž nemocný.

Večer máme schůzku ohledně naší noční hry. Dolaďujeme poslední chyby v šifrách a chystáme propagační leták. Místní studentiuž mají propracovaný systém jejich distribuce. Bohyžel v důsledku naší schůzku jsem prošvihl meditační Taize setkání. Na druhé straně, kdybych se schůzky neučastnil, ani bych o tom setkání nevěděl. U nás na kolejích žádnou reklamní plochu totiž nemáme.

15.11.2007 Dnes je můj další laboratorní den. Akorát nemůžu jít přímo do školy. Dostal jsem totiž předvolání z Ordnungsamtu. Nakonec se ukazuje, že toho vlastně moc nechcou. Jenom vědět, zda jsem pojištěn a ofotit si můj pas.

Ve škole pak opět skoro celý den měřím. Jde to pomalu. Takže končím až večer. Ještě se rychle koukám na výsledky. Jsou podobné těm včerejším a rozhodně nevypadají tak, jak by měly. Asi budu muset přenastavit aparaturu.

Večer zjišťuji, že Alex udělal večeři. jsou to Lasagne a jsou dobré. maria má v pátek volno, takže jde na grilovací párty. Zároveň se loučí, protože na víkend jede domů.

14.11.2007 Je sice středa, ale přesto jdu do školy. Potřebuju zpracovat včerejší měření. Výsledky jsou sice zajímavé, ale ne takové, jak by měly vypadat. Tohle mě začíná štvát. Zitra budu muset to mereni zopakovat.

Cestou na oběd si kupuju kraťasy, abych nemusel hrát volejbal v dlouhejch teplákách. Asi to nebyl tak úplně dobrý nápad. Skákal jsem rybičku pro balón a odneslo to moje koleno. Neměl jsem tepláky, takže místo v teplákách mám díru v koleni. Přiště budu muset hrát méně akčně.

13.11.2007 Celý den jsem zalezlý v laboratoři. Měřím, měřím a měřím. Je to celkem nudná práce. Příště bych i vzal nějakou knížku. Bohužel měření trvá dlouho, takže vyhodnocení odkládám na zítřek. Venku se v jednu chvíli strhla velká sněhová vánice. Ale nic z toho nezůstalo ležet.

12.11.2007 Dnes je normální pondělí. Jdu na přednášku a pak do laboratoře. Povedlo se mi konečně najít problém s aparaturou. Znamená to, že konečně budu moct začít měření. Dneska to ale už nezvládnu.

11.11.2007 Ráno opět do kostela. Není to ale na obvyklém místě, ale v malé místnosti. Asi kvůli topení. Kromě toho příští týden to nebude. Budu proto muset vstát dřív a asi zajdu do Domu.

Kolem druhé mám sraz s týmem a připravujeme šifrovací hru. Spíše dáváme dohromady šifry a připravujeme věci. Vypadá to, že se možná vše povede. Pouze na přihlášení nebude moc času.

V 18:00 mám srzs se Zdeňkou. Jdeme projít celou trasu. Mimo jiné se od ní dozvídám, že mě dneska viděla v kostele. Já jsem si jí nevšiml.

Celá trasa nám trvá téměř tři hodiny. To je celkem dobé. Pokud 8 hodin, pak na každou šifru vyjde zhruba pul hodiny na luštění. To by mělo být dostatek času.

10.11.2007 Jsem ze včerejška unavený, takže vstávám dost pozdě. Odpoledne vymýšlím nějaké šifry. Vyrážím proto zkontrolovat pár míst. Procházka trvá asi dvě hodiny. Pak opět píšu šifry.

Večer mám pozvný lidi na promítání Járy Cimrmana. Vetšina nakonec prohlásí, že je unavená, nebo se musí učit. Takže je se mnou jenom Petra a Míša. Sledujeme Záskok.

9.11.2007 Ráno jsem na přednášce. Pak asi tak hodinky spím v křesle v kanceláři. Nějak se mi nechce nic dělat. Pak vyrážím na další přednášku. Venku mezitím začalo pršet. Na oběd dojdu tak v mokré bundě.

Když pak jedu na kole domů, tak naštěstí přestává pršet. Vzhledem k délce přednášek ale nestíhám pomoct ostatním čechům s bramborákama.

Večer máme sraz a vyrážíme do menzy. Nesu plech plný bramboráků a na tu vzdálenost se to pěkně pronese. Ještě hodinu poté mě bolí ruce. V menzaklubu připravujeme všechno na český večírek. Vlastní večírek pak začíná v 8:00. Při vstupu dostávají účastníci na ochutnání Becherovku. Hraje česká hudba. Následuje prezentace České Republiky a quiz. Odměnou jsou láhve českého piva.

Dalším řízeným programem jsou některé české hry, jako je pití piva na ex. Posledním programem je hodina češtiny. TOu dobou je ale většina účastníků v podnapilém stavu, takže stejně nikdo nic nevysloví. Přestávky mezi programem jsou prokládány volnou zábavou. Vetsina lidi tancuje a chlasta.

Celý večírek končí v 1:00. Tou dobou už stejně v sále skoro nikdo není. Vracíme se zpátky na koleje. CEstou přes most si všímám, že je namrzlý. Znamená to tedy, že i tadu je pod nulou. Naštěstí mám dost vrstev, takže mi není zima, i když trochu fouká.

8.11.2007 Celý den jsem v laboratoři. Kolem desáté přichází Ronie a pomáhá mi nastavit monochromátor. Pak odchází a nechává na mě donastavení optiky. Po delší době se mi přece jen daří dostat trochu rozumný signál. Možná příští týden už budu konečně něco měřit.

7.11.2007 Dnes nemůžu jít do laboratoře. Má ji pro sebe obsazenou jedna spolupracovnice tuším z Ruska. Já ji mám pro sebe vyhrazenou v úterý a ve čtvrtek. Snad mi to bude stačit. Pro nastavení přístrojů totiž občas potřebuju úplnou tmu, takže v laboratoři musím být sám.

Věnuji se proto brouzdání po netu, vymýšlení šifer, čtení článků a podobným věcem.

6.11.2007 Dnes jsem od rána v laboratoři. Spolu s Dirkem hledáme chybu. Prvně podezříváme optiku, že není dobře seřízená. podaří se nám sice trochu zlepšit signál, ale pořád to není to, co bychom měli dostávat. Po delším hledání začínáme podezřívat monochromátor. Jeho test odhalí, že skutečně nepracuje, jak by měl. Bohužel Dirk nemá odpoledne čas, takže další postup odkládáme na později.

5.11.2007 Nic zajímavého. Přes poledne jsem na přednášce a odpoledne sedím chvíli v laboratoři. Bohužel přístroje pořád nefungují tak, jak by měly.

4.11.2007 Ráno jdu na místní bohoslužby. Jako host je zde tentokrát pastor z Tanzanie. Podle toho co povídá, tak sbory v Tanzanii maji blizko k severnímu německu. Možná tam byli misionáři právě odtud.

Vracím se pak domů a prakticky hned vyrážím do knihovny. Mám tam schůzku s Katjou, Jenny a Julií. Pokusíme se připravit šifrovací hru. Nakonec jsme jenom tři, protože Julia nemůže přijít. Přesto setkání jde celkem dobře a máme vymyšlené stanoviště a vybrané šifry. Ted to stačí hodit do počítače a dát dalším lidem na otestování.

3.11.2007 Sobota. Volno. Juchů. Věnuji se článku o PPM a pokouším se ho pochopit. Zároveň při tom čas od času koukam na nějakej film, abych nepropadl úplně beznaději. První části článku se mi daří rozumět. Další části jsou komplikovanější. Budu si je muset pořádně prostudovat.

Večer se mě Alex ptá, jestli nemám nějaká pěkný film. Bohužel mám jenom hromadu Star Treků a Cimrmana. Stahuju mu tedy Akta X a Monty Pythona. Přitom dělám jeden objev. Češi jsou největší IT piráti. Najít titulky k filmu v češtině je otázka minuty. Najít jakékoliv titulky v němčině je téměř nemožné.

2.11.2007 Pátek ráno je hnusný den. Musím vstávat brzo, abych stihl být v 8:00 na přednášce. Ale co se dá dělat. Alex vstával ještě přede mnou.

Ve škole jsem až do dvou hodin. Odpoledne jdu domů. Jsem unavenej, takže si jdu na chvíli lehnout. Večer pak přijíždí Alexova holka. Zdá se celkem fajn, jnom neumí moc anglicky. Dále je na večer naplánovaná oslava narozenin jedné Mariiné kamarádky. Bude to ale jenom malá oslava. Spát jdu tedy až někdy kolem půl druhé.

1.11.2007 Opět jdu do školy. Doktorand, který by mi měl pomáhat ale nemůže přijít. Chvíli si tedy hraji s Linuxem a testuju, zda můj výpočet poběží. Vypadá to že ano a celkem rychle. Jsem rád. Pak se vydávám do laboratoře. Chvilku zkouším hledat, kde je problém, ale neúspěšně. Tak rozdělávám reaktor a upravuju vzdálenost elektrod. A hele, problém zmizel. Objevuje se znovu pouze při nesmyslně vysokém výkonu. Tak to je super.

Zkouším provést měření. Výsledek je ale stejně nic moc. Hmmm. Upravuju tedy take měřící optiku. Trochu to pomůže, takže dostávám rozumný výsldek. Pořád to ale není to, co mi ukazovali jako jejich měření. Budu se muset zeptat na možné chyby.

31.10.2007 Ráno vstávám. Tedy přesnějiv stávám téměř v poledne. Venku je hnusně, zima a už od včerejška chvilkama prší. Jsem proto zase zalezlej doma. Kolem třetí vyrážím za Míšou. Máme velkou schůzku s čechama ohledně českého večera. Tedy ne jenom já a Míša, ale všichni češi.

Domlouváme zatím jenom základní plán. Dostávám na starosti vymyslet a vyrobit puzzle. Mel by tam být nějaký klasický český obrázek. Zatím jsme dostal dva zajímavé návrhy a to znak, nebo orloj.

Po asi dvouhodinové rozpravě se rozcházíme. Ja se ještě stavuji u Petry, abych ji předal staženou hudbu. Setkávám se tak poprvé s windows vista a je s nich špatně. Ten systém jede na notebooku s 2GHz procesorem a 512MB RAM jako slimák. Co tam proboha ten Microsoft dal? Co tam ale nedal je podpora pro Petřinu flashku. A na oficialních stránkách výrobce taky není nic. Testuju to pro jistotu na svém počítači, ale zde není žádný problém, ani v Linuxu, ani ve XP.

30.10.2007 Další nezajímavý den. Ráno jsem se byl kouknout do města, jestli seženu turistickou mapu okolí. Bohužel jsem nebyl úspěšný. Tak jsem se stavil do banky pro svoji EC kartu. Tam jsem uspěšný byl. Aspoň mám čím platit. Teď ještě zjistit, jak to funguje.

V laboratoři bohužel nebyl nikdo, kdo by mi mohl pomáhat. Domluvil jsem se proto na čtvrtek a většinu odpoledne jsem se věnoval Linuxu. Konečně ho mám hotovej a můžu se začít věnovat diplomce.

Večer je zde Halloween. Skoro všichni jsou do menzy na párty. Maria kvůli jejímu koleni ale zůstává doma, s ní Alex a já.

29.10.2007 Normální pondělí. Dopoledne přednáška. Odpoledne sedím v kanceláři a dodělávám Linux. Už je prakticky hotovej. Zítra zprovozním X server a bude hotovo.

28.10.2007 Ráno se opakuje totéž, co včera. Prostě němceké housky jsou výborné. Po snídani musíme do devíti hodin vyklidit pokoj. To zvládáme naprosto bez problémů a čekáme na recepci na zbytek lidí. Kolem desáté pak vyrážíme všichni do hitorického muzea. Tam dorážíme kolem jedenácté. máme prohlídku z průvodcem. Bohužel nemáme moc času, takže muzeum jenom tak proběhneme. O půl druhé totiž musíme odcházet, abychom stihli vlak v půl třetí.

Díky dobré dopravě v Berlíne jsme na nádraží se značným náskokem. máme proto asi dvacet minut volno. Využívám ho k nákupu pohledů.

Vlak je celkem dot plný, ale místo k sezení se našlo pro všechny. Protože cesta trvá asi tři hodiny, využívám situace a spím. Možná jsem tak přišel o něco zajímavého, ale to nevadí. V Greifswaldu si dávám k večeři chleba a po dlouhém rozhovoru s maminkou a tatinkem jdu spat.

27.10.2007 Ráno máme snídani ve formě švédských stolů. Němci sice nemají moc dobrý chleba, ale housky mají výborné. K dispozici jsou normální housky a housky se slunečnicovými semínky. jinak je sortiment obvyklý: čaj, káva, džus, salám, sýr (i hermelín), marmeláda, .... Prostě jsem se hned ráno přejedl.

Kolem desáté je sraz aq vyrážíme směrem k Reichstagu. Protože je to vlastně jenom kousek, tak to bereme dost velkou oklikou po ulici Unter dem Linden. Vetsina budov je zde nova, ale postavena podle starych planu. Aspon nekde nestrkaji vsude do historickeho jadra moderni budovy.

K Reichstagu dorazime kolem dvanácté. Před vstupem musíme projít důkladnou bezpečnostní prohlídkou. Mě zabavují nůž a zdělují mi, že si ho můžu vyzvednout při odchodu. S něčím takovým jsem počítal, takže mi to nevadí. Vyjíždíme výtahem na střechu Reichstagu a máme k dispozici 30 minut na rozhlídnutí se po okolí. Vyrážím an vrcholek prosklené kupole. Bohužel je mlha, takže viditelnost je dost špatná. No, nevadí. Aspoň není důvod zde dlouho setrvávat.

Po odchodu ze střechy se jdeme podívat přímo do Reichstagu. Sedíme na místech pro novináře a je nám vysvětlována historie a zvyky Bundestagu (Bundestag = parlament, Reichstag = budova parlamentu). Protože sedadla jsou pohodlná spousta lidí šla spát pozdě, tak to dohánějí teď.

Při odchodu si vyzvedávám svůj nůž, takže všechno je v pořádku. Máme odpolední volno. Vydáváme se na hlavní nádraží, kde si většina lidí dává něco k jídlu. Já jsem pořád ještě přejezenej ze snídaně. Pak vyrážíme S-Bahnem na Potsdamer Platz a odtud pěšky na Checkpoint Charlie. Tim my myslim většinu čechů, Jacoba a Thomase. Cestou se zastavujeme v Muzeu Teroru, ktere stoji na miste byvaleho velitelstvi gestapa. Moc toho tam nemaji, spise jenom fotky a nejake popisy. Je zima a trochu prsi (muzeum je venkovni), takze pokracujeme k Checkpointu Charlie.

Zde se jdeme podívat do muzea berlínské zdi. Někteří ale usoudí, že 5,5 Euro je trochu moc, takže jdou někam jinam. Netuším kam. V muzeu mají pokrytou celou histori zdi i s ukázkama prostředků, pomocí nichž se lidé dostávali přes zeď. Prohlídka nám zabírá asi hodinu a půl.

Po prohlídce vyrážíme zpátky. Většina si jde sednout někam do restaurace a něco sníst. Já si kupuju v Aldi Milchbroetchen a vyrážím si je sníst do hotelu. Zde narážím na párty, takže se chvíli zdržím a dávám si jeden vršek od termosky vína. Dlouho se ale nezdržím a kolem deváté vyrážím na prohlídku Tiergartenu.

Musím uznat, že tohle byl výborný nápad. Je zataženo, takže viditelnost v parku je velmi dobrá. Kromě toho, park je naprosto liduprázdný. Potkávám ale několik králíků. Jsou to pěkně drzé mrchy, ale uprostřed velkoměsta se není co divit. Jdu až k sloupu oprostřed parku a lezu do přístupového tunelu. Zde není nic zajímavého. Snad s výjimkou zatoulané myši, kterou chvilku honím. Vracím se druhou stranou směrem k Brandenburské bráně. Zastavuji se u památníku rudé armády a zkoumám děla. Chvíli uvařuju, jestli by se nedalo vlézt do jednoho ze dvou zde stojících tanků, ale tuto myšlenky zavrhuji. Vracím se proto pěšky do hotelu. Je asi půl dvanácté.

V hotelu na recepci potkávám čechy, jak hrajou kovboje. Přidávám se k nim a. Po nějaké době měníme hru na pantomimu filmů. Asi po hodině usoudím, že jsem dost unavený a vydávám se spát. Díky změně času je opět půl dvanácté.

26.10.2007 Ráno vstávám brzo. Potrebuju se osprchovat, zbalit a stihnout být v 8:00 ve škole. Celkem se mi to daří, takže jsem na přednášce včas. Po přednášce nasedám na kolo a spěchám na nádraží. Sraz je naplánovaný na 10:15. To stíhám. Po příjezdu ale zjišťuji, že vzhledem ke stávce železničářů vlak nejede. Takže spolu s ostatníma čechama odcházíme k Petře na koleje, kde prostě jen tak kecáme. Další sraz je naplánovaný na 11:15. Vlak taky dorazil podle plánu, takže se snad do Berlína dostaneme.

V Berlíně přesedáme na Gesundbrunen na S-Bahn a jedeme na Postdamer Platz. Asi deset minut chůze odtud je Jugendherberge. Je to celkem pěkná ubytovna. Máme zabrané skoro celé třetí patro. Pokoje jsou po čtyřech, nebo pěti lidech. Ja jsem na pokoji s Honzou, Jacobem, Mathiasem a jednim Nepálcem.

Sotva se vybalíme, uz musíme utíkat na další sraz. Čeká nás prohlídka Berlína z autobusu. Projíždíme kolem většiny známých památek. Z Berlínské zdi zůstal akorát kousek u Checkointu Charlie (asi tak 50 metrů). Kudy zeď vedla je ale vyznačeno pomocí dláždění. Z autobusu vystupujeme u Brandenburské brány a jdeme se projít. U britské ambasády je silnice neprůjezdná a americká ambasáda je kompletně zabarikádovaná. To jsem netušil, že američani mají až tak velký strach.

Naši procházku končíme u památníku obětem holocaustu. Ten se mi velmi líbí. Především z dálky a pak když člověk stojí přímo uprostřed. I když nemám rád krychloidní umění, tak tohle se mi líbí.

Po prohlídce města máme volný program. Pokud chceme, tak můžeme do pětice dostat lístek na městskou dopravu. Spolu s většinou čechů ale vyrážím pěšky na Poétzdamer Platz, kde si dávám kebap. Pak si češi kupují vodku a džus. Ve městě by prý někde měla hrát nějaká kapela. Místo jsme našli a zjistili, že se jedná o jazz, vlezné je 20 Euro a rozhodně na sobě nemáme společenské oblečení. Posloucháme proto nějakou dobu venku a popíjíme vodku s džusem. Bohužel jazz po asi půl hodině končí. Většina lidí se vydává spátky, s vyjímkou Fernanda, Thomase a Míši. Ti jdou na nějakou technopárty. Zbytek si po návratu dává na recepci jedno pivo (mimo mě) a jdeme spát.

25.10.2007 Ráno vstávám kolem půl osmé. Vyrážím do laboratoře, kde se pokoušíme dát do provozu aparaturu. Daří se nám nastavit elektrody, ale z neznámého důvodu máme někde parazitní výboj. Ten se nám ale nepodařilo lokalizovat. Snad příští týden.

Večer pro nás holky nachystaly večeři. Byla výborná. Zapečené brambory s mrkví, salámem, sýrem a smetanou. K tomu hrníček vína. A společenská konverzace. Myslím, že jsme skutečně celkem dobrá "domácnost".

24.10.2007 Dopoledne vyrážím do školy. Věnuji se tam prakticky celý den instalaci Linuxu. Vypadá to nadějně. Mohl bych to stihnou do konce týdne. No, uvidíme.

Večer pak jdu hrát volejbal. Chodí nás celkem málo, což je škoda. Aspoň máme odně pohybu. Bohužel moje šedé tepláky nejsou nejlepší. Povedlo se mi do nich propálit díru při skluzu. Uvidíme, jestli to dokážu zašít. Asi si koupím nějaké kraťasy.

23.10.2007 Ráno se budím až kolem desáté. Naštěstí to nevadí, protože mám čas do dvou hodin. Vyrážím na obhlídku zajímavých míst ve městě. Budou se hodit. Cestou se zastavuji v menze na oběd. Dávám si něco, co vypadá jeko řízek. Protože to vypadá dobře, beru si velkej kus. Takovou blbost uz doufám neudělám. Není to totiž normální trojobal, ale místo strouhanky je použit strouhanej kokos. Příště budu muset pořádně číst, co o daném jídle píšou.

Prakticky celé odpoledne trávím v laboratoři. Učím se zacházet s aparaturou. Bohužel jim to nefunguje tak, jak by mělo. Nevadí. Aspoň se naučím i nastavovat další věci.

22.10.2007 Tak tady začíná normální semestr. dopoledne jsemproto na přednášce. Odpoledne se pak věnuju instalaci Linuxu. Z institutu odcházím až za tmy. jinak se nic zajímavého neděje.

21.10.2007 Ráno vyrážím do kostela. Tentokrát je to bez večeře páně. Kázání je na téma slavení neděle. Při návratu z kostela zaznamenávám přítomnost havranů. Asi pomalu začíná zima.

Po mám návratu společně s Elinou a Marií uklízíme v kuchyni. Konečně je tam trochu pořádek, i když pořád máme moc věcí na tak malou kuchyň. No, co se dá dělat. Pak také spolu obědváme (pořát ještě zbytek z Mariiné včerejší večeře). Na odpoledne mám pozvané čechy na promítáni Cimrmana. Bohužel se omlouvají, ře nepřijdou. Skoro všici jsou utahaní ze včerejší párty a je jim pěkně blbě. Tak to dopadá, když se moc chlastá... Koukám tak sám na Ztrátu třídní knihy. Večer pak plánuju dělat toasty.

20.10.2007 Sobotní ráno trávím v posteli. Nechce se mi vstávat. Odpoledne pak vyrážím na obhlídku blízkého rybníka. Je to celkem zajímavá oblast se spoustou rákosí. Myslím, že by se tady dalo něco podniknout. Na večer si plányju udělat toasty. Vyrážím proto do ochodu koupit nezbytné věci. Většinu nemám problém sehnat, ale ani v jednom z blízkých supermarketů nenacházím nic, co bu odpovídalo naší paštice. Že by němci tohle nejedli?

Večer mě ale zve na večeři Maria. Udělala jí totiž velké množství a sama to nesní. Tousty odkládám na neděli. Její nudle s kořeněnou omáčkou jsou velmi dobré.

Po večeři jdu do sousedního domu na oslavu Michalových narozenin. Celkem dobrá párty v malém množství lidí. Jsou zde pouze ši a pár pozvaných cizinců. Spousta jídla a podobně. Hostitelky pak vymýšlí pntomimu. Někdo musí předvádět hádají. Bohužel až na jednu výjimku tu nikdo nezná Activity. Byla by to větší sranda, protože zde se většinou hádají filmy a osobnosti, a ty já moc neznám. Pak následuje volná konverzační zábava. Já z párty odcházím kolem půlnoci, protože plánuju ráno vstávat do kostela.

19.10.2007 Ráno jdu do školy na přednášku. Wágnerovi celkem rozumím. Pak se vydávám do své nové "kanceláře". Zjišťuji, že k dispozici jsou jenom počítače s woknama. A na tom, který je k dispozici není dost volného místa. Bohužel to vypadá, že za daný počítač není nikdo zodpovědný. Nikdo neví, jestli tam nejsou nějaká důležitá něčí data. Takže mi Wágner věnoval na nějakou dobu svůj nový počítač. Je to celkem výkonný stroj, bez systému (kromě freedosu). Takže si tam nainstaluju linux a nebudu muset dělat výpočty přes síť. Odpoledne ještě jdu do laboratiře, kde mi je podrobně vysvětlena metoda CCS. Po určité době a několika nepochopeních konečně začínám chápat, jak tento malý zázrak techniky funguje. No, snad s tím budu umět zacházet.

Můj spolubydlící odjel domů, takže mám celý víkend pokoj jenom pro sebe. Ještě nevím, co s tím udělám, ale snad něco vymyslím.

18.10.2007 Další volný den. Venku je celkem zima, takže jsem zalezlý doma a nic nedělám. Sedim u počítače a píšu úlohu do KaFe.

17.10.2007 Ráno se vypravuji na přednášku technické plazma. Je to vlastně spíše informační schůzka. Podle počtu zájemců bude předmět vypsán, nebo nebude. Přišlo 6 lidí, takže předmět vypsán bude. Odpoledne se také dozvídám, že nebude zítra k dispozici nikdo, kdo by mi vysvětlil věci v laboratoři. Přijede nějaký laserový technik se podívat na jejich laser. Laboratoř se odkládá na pátek.

Odpoledne vyrážím podepsat nájemní smlouvu. takže jsem hned o 225 Euro lehčí. Většinu doufám dostanu na konci zpátky. Musím si ale převést peníze na místní bankovní účet.

večer vyrážím do volejbalu. Venku prší, proto jdu pěšky. Po nějaké době se mi konečně daří najít tu správnou šatnu a převlékám se do sportovního oblečení. Úroveň volejbalu odpovídá přibližně mé úrovni, takže snad nebudu mít problém.

16.10.2007 Dnes nemám žádnou školu. Dopoledne se jenom tak flákám u počítače. Odpoledne vyrážím do města koupit si boty. Podařilo se mi sehnat sálovou obuv za 32 Euro. Z toho mám velkou radost. Taky platím poplatek pro Studentswerk. To je těch 50,50 Euro. Jde to naštěstí bez nějakých poplatků.

Večer se úrčastním párty v klubu Tschajka. Je to celkem malá prostora, ale naštěstí je tam zakázáno kouřit. Mimo jiné se tam zapisuji na třídenní výlet do Berlína za 30 Euro (Je v tom zahrnuté ubytování, strava, a návštěva nějakých muzejí). No, uvidíme...

15.10.2007 Ráno vstávám kolem půl šesté abych byl ve škole v 8:00. Když dorazím do školy zjišťuji, že jsem si špatně zapsal čas a že začínám až v 10:00. No nevadí. Příště nebudu tolik spěchat. Vracím se zpátky na kolej a koukám na jeden díl Star Treku. Napodruhé už na přednášku dorazím správně. Je to prakticky úvod do fyziky plazmatu. Zatím jsme nic zvláštního nedělali, takže žádný problém rozumět.

Po přednášce mám sraz s Wágnerem. Dozvídám se, že v laboratoři jsou dělnící a všechny přístroje jsou zakryté. není možné dělat žádné experimenty. Budu muset počkat aspoň do čtvrtka. Co se dá dělat.

Cestou zpět se zastavuji ve Volksbank pro číslo svého německého konta. Zdá se, že Je vše Ok, akorát ještě nemají moji EC platební kartu. Budu tedy muset počkat.

Na kolejích pak Sbírám všechno špinavé prádlo a jdu prát. Za každé použití pračky musím zaplatit 2,10 Euro. Děsně drahé. Peru proto jenom tmavé prádlo (ponožky) a kapesníky. Zbytek nechávám, až toho budu mít víc. Asi taky příště použiju program s extra mácháním, protože po vyprání je některé oblečení cítit práškem.

Večer máme v našem bytě válečnou poradu. Domlouváme se, že budeme společně kupovat toaletní papír, ubrousky do kuchyně, .... Také si rozdělujeme služby na uklízení společných prostor, především koupelny. Je to fakt potřeba. Vypadá to, že si budeme celkem rozumět. Neočekávám proto žádné konflikty.

14.10.2007 Bohužel se mi přes noc vybil mobil, takže vstávám v 10 hodin. Vyrážím do kostela a bohuslužby začínající v 10:30 stíhám bez problémů. Mají tady tři velké evangelické kostely. Bohuslužby začínají v 10:00, 10:15 a 10:30. Tipuji, že se jedná o Lutherány. Oproti naším zvyklostem jsou v kostele obrazy a farář se občas otáčí zády k lidem. Také je zde větší komunikace mezi farářem a lidmi (farář něco říká a lidé odpovídají). Bohužel liturgii neznám, takže mlčím. Kázání je na téma uzdravení u rybníka Bethesdy.

Odpoledne opět vyrážím do Wiecku kouknout se, kolik přijde lidí tentokrát. Dav je skoro stejně velký jako včera, takže se ani nesnažím připojit. Místo toho se procházím po nábřeží a dávám si Fisbroetchen k obědu. Když odjíždím z přístavu potkávám Táňu, která se jde podívat do přístavu. měním plány a připojuji se k ní. Chvíli se potulujeme přístavem, po pláži a pak u kláštera. Domů se tak vracím až kolem páté.

Na kolejích mě čeká překvapení. Objevila se pravděpodobně nová spolubydlící. Je z Nepálu. Ještě ale není jisté, jestli bude bydlet tady, nebo s druhým člověkem, který také přijel z nepálu. TO uvidíme časem. Nějak jsem si nemyslel, že nepálci jsou také přismahlí. K večeru vyrážím vyprat si oblečení. Bohužel více lidí mělo stejný nápad, takže všechny pračky jsou obsazené. Praní proto nechávám na zítra.

13.10.2007 Ráno se věnuji spravování kola. Přední brzda jde spravit jednoduše. Takže teď už brzdí jenom občas. Přesněji, tehdy když brzdit má. Spravit elektroinstalaci taky není problém. U dynama je upadlý kabel a v předním světle povolená žárovka. Nejhorší je ale sedlo. Je na mě příliš nízko. Po urputném boji se mi daří uvolnit matici. Bohužel mám jenom jedny kleště, takže ji již nejsem zpětně schopen dotáhnout. Protáčí se mi celý šroub. No co se dá dělat. Místo abych si sedlo zvedl, mám ho úplně dole. No, snad bdou mít v laboratoři nějaké nářadí, takže to v pondělí zpravím.

Odpoledne vyrážím do Wiecku do přístavu. Na kole. Sraz má být ve 14:00 na mostě ve Wiecku. Na místě už čeká obrovská tlupa lidí. Ve 13:55 dochází instruktor a odvádí nás k lodím. Most totiž každou celou hodinu otvírají, aby mohly proplouvat lodě. Bohužel mají místo jen pro 30 lidí. Vezmou nás proto nadvakrát. Já jsem až ve druhé skupině, krá má počkat 2 hodiny. Vyrážím proto na obhlídku okolí. K obědu si zde kupuji Fischbroedchen. Jsou dobré, ale trochu drahé. A s uzenou rybou mají až na druhý pokus. Při prvním byly vyprodané. Zhruba za dvě hodiny se znovu shlukujeme na nábřeží. Bohužel to vypadá, že i tentokrát je nás moc. Nakonec se uvolil i jeden kapitán, který sice taky patří do akademického klubu, ale má vlastní loď, že nás 5 co jsme zbyli, vezme. Takže nasedáme a vyrážíme na moře.

Hlavní plachtu vytahujeme až po vyjetí z přístavu. Společně s hlavní plachtou vytahujeme i kostaku. Vítr vane směrem k pevnině, tedy ze severu. Musíme proto křižovat. Naštěstí prostoru je dost, takže mezi jednotlivými obraty uplyne dost času. Postupně se střídáme v kormidlování lodi a jinak kecáme. Teda já především mlčím. A taky nerozumím úplně všemu, ale většinou mám celkem potuchy, o čem je řeč. Jediný co mi chvilku trvá, tak je pochopit korouhvičku na stěžni. Má tvar šipky. Neukazuje ale směr větru, jak jsem předpokládal, ale směr z něhoz vítr vane. Zhruba po hodině plavby otáčíme loď. Skasáváme kosatku a místo ní vytahujeme spinakr. Je to úžasně lehká plachta. Odhaduji, že neváží víc, než dvě kila. Vítr máme teď v zádech. Postupně ale utichá, takže cesta zpět je poněkud pomalejší. Do přístavu se dostáváme až když začíná zapadat Slunce. Když pak jedu domů na kole, je už celkem zima.

12.10.2007 Poslední hodina intenzivního kurzu němčiny. Za návštěvování tohoto kurzu jsem dostal 3 kredity. To je celkem dobrý výsledek. Do menzy na oběd jsem šel s Atillou (Srb) a Táňou. Dal jsem si filé. Bylo celkem dobré. Následně jsme Táňu doprovodili do obchodu s cyklistickáma potřebama a pak jsme s Atillou vyrazili koupit si kolo.

Povedlo se mi sehnat kolo za 40 Euro, což je celkem dobrá cena. Atilla má kolo za 20 Euro, ale bez světel, přehazovačky, odrazek a podobnych věcí. Pokud by si je chtěl dokoupit, tak ho vyjdou na dalších 15 Euro. Budu muset to svoje kolo ale rozebrat, a seřídit. Brzdy nejsou přesně to, co bych si představoval a jdou zařadit pouze dva ze tří stupňů. Tomu se budu věnovat zítra.

Večer Atilla svolal velkou party k nám na koleje. Přesněji do prostoru mezi budovami. Donesl tam gril, takže se bylo kde ohřát. Také spousta lidí donesla piva, vína a brambůrky. Takže se většinou pilo, a kecalo. Pouze pár vyjímek (včetně mě) téměř nic nepilo (měl jsem vršek od termosky vína).

11.10.2007 Dnešní den není ničím významný. Snad kromě toho, že je hnusně a chvilkama prší. Odpoledne bylo v menze něco, čemu říkají Markd der Moeglichkeiten. Prakticky obrovská reklamní kampaň všeho druhu. Od politických stran až po části univerzity.

10.10.2007 Vyrážím na průzkum lesa v Eldeně. Je skutečně pěkný. Vypadá to, že ho dost necháváají vlastnímu vývoji. Takže v něm jsou občas popadané stromy v různém stádiu rozkladu. Les je ale menší, než jsem doufal. No, uvidíme, co se v něm dá podniknout. Celý tento pěší výlet trval asi 3 hodiny. Bohužel prstige nějak změnili tvar boty, protože ty co mám nejsou vhodné na dlouhé nošení. Na délku jsou fajn, ale jsou úzké. Po delší době v nich začínám mít otlačené prsty.

Dneska došlo k zásadnímu zlomu v mém dosavadním poklidném životě. Dojel můj spolubidlící. Jmenuje se Alexander a je z blízkosti dánských hrnic. Naštěstí umí výborně anglicky, takže v komunikaci nebude problém. Zatim vypada celkem fajn.

9.10.2007 Dnes nevím o čem bych psal. Začíná to být rutina. Snad jediná změna. Když jsem chtěl jít zaplatit do banky. Byl jsem překvapen, že zde mají polední pauzu. Tak jsem to nezaplatil. A udělal jsem dobře, protože za zaplacení v hotovosti bych musel zaplatit poplatek 5 Euro. Jo a tento výkond pořádá univerzitní loděnice den otevřených dveří. Člověk si může jít zdarma vyzkoušet plachtění. Já jsem kdo má zájem! Kromě toho za 62 Euro jsou k dispozici 4 plachetnice na rok. A pokud si to člověk zaplatí, tak má školu plachtění zdarma. No, rozhodně to nezní špatně.

8.10.2007 Včerejší volejbal asi nebyl nejlepší nápad. Mám z něho pořádnou rýmu. To bude tím hraním bez bot. Uvidíme, jak mi bude zítra. Dopoledne jsem přesto navštívil uvod do semestru na fyzice. Neřekli nám ale nic, co bych nevěděl. Stihl jsem potom i druhou půlku kurzu němčiny.

Odpoledne jsem si byl otevřít německé konto. Teda ti němci jsou strašní. Když jsme tam přišli, tak nás vyhodili, že na nás nemají čas, a že se máme objednat. Naštěstí náš tutor je přesvědčil, že objednávka hodinu dopředu bude stačit. Konto by tedy mělo být v pátek a snad dostanu i EC kartu. Jinak budu must všechno platit cash.

Pak jsem se stavoval za Wagnerem. Dal mi odhad, jak bude vypadat můj rozvrh. Školu budu mít v pondělí a v pátek dopoledne, jinak budu v laboratoři. Také jsem se přihlásil do volejbalu s místníma studentama a profesorama (na fyzice). Není to oficiální univerzitní akce, takže nemusím nic platit. Bohužel ale potřebuji sálovou obuv, a tu jsem si nevzal.

7.10.2007 Program pro dnešní den je jednoduchý. Dopoledne odpočívat a číst si. Odpoledne jsem vyrazil hrát volejbal. Vrátil jsem se až kolem 6 hodiny. Takže po večerní sprše a vytřepání písku ze všech kapes opět nic nedelam.

6.10.2007 Ráno se na chvilku objevil můj nový spolubydlící. Bohužel jsem byl zrovna na odchodu. Předpokládám, že se nastěhuje ve středu. Dneska jsme podnikali výlet do Stralsundu. Celkem pěkné město. Patří na seznam UNESCO. Němci tam mají potřebu stavět do výšky. ALe jenom na oko, takže přední štít je celkem vysokej, ale za ním už nic není. Nasledovala prohlídka mořského muzea. Tak ta stála za to. Takové věci, jako je aorta plejtváka člověk moc často nevidí. Akorát bych fakt nerad potkal japonského kraba. Ta potvora může být až 1,5m velká. Také zde mají velké množství akvárí. Myslel jsem si, že klauni jsou podstatně větší.

K obědu jsem si dal Fischbroetchen. Není to špatné. Prakticky je to něco jako hamburger, akorát místo vpřového je tam ryba. Ryba můžebýt buď uzená, nebo kyselá (něco jako zavináč). Ochutnal jsem oboje a dávám přednost uzené.

Následovala prohlídka místního pivovaru spojená s ochutnávkou místního piva. Dali nám (zdarma) každému 4 druhy, každý v 0,1l skleničce. Teda nic, co bych ocenil. Dokazal jsem se překonat a vypil prvni skledničku a zbytek jsem nechal být. Pivo mi prostě nechutná.

5.10.2007 Dopoledne jsme se na kurzu dozvěděli, že v německu má od ledna začít platit zákaz kouření ve veřejných prostorách. Názory na to samozřejmě nejsou jednotné. Ja osobně jsem pro. V poledne si dávám v menze jakýsi Schweinsteak. Je to celkem dobrý. Začíná to vypadat, že vytváříme jakousi separační skupinku. Konkrétně já, Táňa (Češka, studuje biochemii, je zde na bilaterální smlouvě) a Kamila (Polka, studuje zahraniční vstahy, taky bilaterální smlouva). Chodíme spolu na obědy. Odpoledne si pak vyřizuji přístup do knihovny. Zbývá mi už jenom bankovní účet a zaplatit nájemné a úřednické formality budu mít z krku.

4.10.2007 Rána už začínají být celkem stereotypní. Pouze mě ze včerejšího volejbalu bolí krk. Oběd v menze ale pro změnu byl dobrý. Nějaka roláda s bramborama. Odpoledne jdu navštívit Wagnera. Je to clekem fajn chlapík. Ukazal mi jejich laboratoř, kde budu pracovat. Mno, naše je větší... Co se týče vlastní budovy, tak tu považuji za děsnou. Predstavte si obrovský kvádr, který je kompletně dutý. Pouze stěny jsou obsazeny kancelářema a laboratořema. Je sice pekné, že mají foucaultovo kyvadlo, ale ten zbytek volného prostoru je podle mě zbytečný.

Večer jdu na pařbu do místní hospody. Ze začátku jsem celkem nadšen. Vypadá to jako čajovna, sedi se bez bot na takových velkých pohovkách. Osvětleni je převážně svíčkama. Bohužel po nějaké době začínají studenti kouřit a někteří z nich to berou fakt důkladně. Utíkám proto brzo na koleje a plánuju jít spát.

3.10.2007 Dnes je statní svátek. Vstávám proto až v 10:00. Dopoledne se jenom tak poflakuju po městě a koukám po okolí. Odpoledne vyrážíme s ostatníma čechama k moři na pláž. Cestou jedeme kolem ruiny starého kláštera v Adleně. Vypadá to strašně pěkně. Bohužel jsme ji měli proti světlu, tak jsem ani nezkoušel fotit. Možná si tam zajdu někdy ráno. Na pláži jsme hráli flašku. Naštěstí nic divokého. Kazdy kdo točil měl právo položit oběti jednu otázku. Veškerá komunikace ale probíhala v němčině. Pak jsme chvilku hráli volejbal. Cestou zpátky jsem zjistil, že skoro nikdo z místních čechů nezná Cimrmana. To je ale úroveň, co to v těch školách vlastně učí? Uvažuju, že udělám nějakou párty s promítáním nějakého Cimrmana.

2.10.2007 Ráno opět vyrážím na kurz němčiny, zvědavý ve které skupině budu. Vypadá to, že jsem ve skupině č. 3 z 5. To by tak mohla odpovíat mým schopnostem. Po obvyklém neoblíbeném představení typu představ svého souseda jsme se dostali k historii Univerzity, kterou jsme pak probirali zbyle 3 hodiny. Nebylo to ale tak špatné, jak to zní.

Následně vyrážím ještě se dvěma holkama do menzy na oběd. Cena 2,2 Euro je celkem přijatelná. Myslím ale, že mi německá kuchyně moc chutnat nebude. Velké množstv malých kousků pečeného vepřového s rýží je ještě v pohodě. Ale tu majonézu a cibuli v tom fakt mit nemusím.

Po obědě odcházím na sraz s ostatními studenty a spolu jdeme na Ordnungsamt. Zde se musi každý student nahlásit k pobytu. Je nás ale hodně, tak čekám dvě hodiny. Pěkná otrava. Asi to ale za to stálo, protože jsme dostali 150 Euro na útratu. Do banky jsem ale zatím nevyrazil. Snad mi penize daji ve čtvrtek. Zítra je zde státní svátek (die Deutsche vereinigung), takže budu mít volno. Juchu. Asi vyrazím s ostatníma čechama k moři. Ještě jdu ale pro jistotu nakoupit. Aldi markt je ale pěkně blbej. Neberou totiž VISA karty. Budu muset najit nějaký jiný obchod kam budu chodit nakupovat.

1.10.2007 Ráno vyrážím na kurz němčiny. Cesta vede kolem budovy Fyziky. Vážně začínám zvažovat možnost pořídit si kolo. Cesta k fyzice 40 minut. Cesta na kurz němčiny 50 minut. Jizdenka MHD 2 Eura (jedna cesta), cena kola cca 50 Euro. Jediné co potřebuju je, aby kolo vypadalo dost zbídačeně. Jinak hrozí že budu bez kola. Je to prý jediná specializace místních zlodějů.

V němčině jsme psali test na rozděleni do skupin. K dispozici byla jedna hodina a test měl 4 listy A4 => 8 stran textu. Kromě toho byl pekelně těžkej. Jedna holka, co dělá němčinu a hudebku říkala, že i pro ni to bylo těžký a že ho nedala celej. Aspoň si nepřipadám jako uplnej idiot, ale pouze částečnej.

Odpoledne jsme vyřizovali nějaké formality. Nechutná byrokracie. Ale to je všude. Smekám před našimi tutory, protože jejich ochota pomoct je užasná. V některých případech to asi nemají lehké. Je zde jeden Španěl, který umí pouze španělsky a velmi bídně anglicky. Chudák. Nevím jak to bude zvládat.

Ve večerních hodinách se účastním pařby s místními LEI (Lokale Erasmus Initiative) studenty Je to pěknej pajzl, kde jsme byli, takže jsem odešel dost brzo. Ale zapsal jsem se na sobotni výlet do Stralssundu. Za 4 Euro to nezní špatně.

30.9.2007 Ráno se mi nechtělo vstávat, což znamená že se vše vrací do normálu. Před polednem jsem vyrazil podívat se k moři. Není toho stejně moc vidět. Blbá zátoka. Ale přesto mám jeden úspech. Našel jsem značeni svatojakubské poutni cesty přes greifswald. To bych tady nečekal. Bohužel jsem ji ztratil v přístavu ve starém městě, takže nevím, kam vede dál. Možná se kouknu na net, jestli nebudu liný. Dále jsem objevil značku odpovídající naší turistické značce. Budu muset zjistit co znamená.

Večer se pokouším vyplnit formuláře. Do knihovny jde vyplnit ještě v pohodě. Ten ke kurzu němčiny je ale noční můra. Nejde ani tak o překlad, ten je v pohodě. Nemám ale nejmenší tušení, jak mám odpovědět například na zkratku mého bydliště.

29.9.2007 Rano společna snidaně.... Kupodivu vetšina lidí vstává v podobnou dobu. Aspoň zatím to tak vypadá. V 10:00 byl sraz u pošty. Je nás tady celkem velká banda, myslim Erasmus studenty. Člověk si není jistej, jestli není v Polsku. Z nepříliš spolehlivého zdroje (jedna paní povídala) jsem se dozvěděl, že z 137 zahraničnich studentu je polovina z Polska. Rozhodne jsme ale zde vytvořili celkem velkej dav. Ten se potom promenadoval po meste a vypadal jako banda zahranicnich turistu..... Stejne k tomu nemel daleko.

Konecne jsem si poridil UTP kabel, takze mam pristup na net. Nemusim platit mobil.... juchu. Povedlo se mi tak doinstalovat nějaký software do Linuxu.

28.9.2007 Odjezd z Brna 2:25 ráno. Človek by čekal že rychlík jedoucí z Rumunska bude mit zpoždění. Přijel na minutu přesně Zato EC z Prahy do Berlina vyjíždělo s 10 minutama zpoždění a dojelo s pulhodinovym. Nastesti v Berline jsem mel 40 minut na prestup. V Greifswaldu me cekal muj tutor (Markus Paschiller). Následně mě ubytoval (přízemní byt, 4 pokoje společná kuchynňa dvě koupelny). Následně mi předal info na poznavací výlet na zítřek. Večer jsem se byl projít po městě. Spolu zde se mnou zatím bydlí Finka a Vietnamec. Takže jsme si uspořádali takovou krátkou poznávací večeři.