4.21 Chandrasekharova mez

1) Matematická formulace problému

Najděte radiální profil hustoty bílého trpaslíka, závislost jeho poloměru na hmotnosti a kritickou hmotnost bílých trpaslíků (Chandrasekharovu mez).

Hustota všech částic (elektronů, protonů a neutronů) je stejná. Hustota hmoty je pak $\rho(r) = 2 m_p n(r)$, kde $m_p$ je hmotnost protonu. Pro hmotnost platí diferenciální rovnice

$$ \frac{\mathrm{d}m}{\mathrm{d}r} = 4 \pi r^2 \rho.$$

Pro hustotu hmoty platí diferenciální rovnice

$$\frac{\mathrm{d}\rho}{\mathrm{d}r} = - 2 m_p \chi \frac{G m \rho}{r^2},$$

kde $\chi$ je kompresibilita elektronové degenerovaného plynu a pro neinteragující relativistické elektrony platí

$$\chi = \frac{3}{m_e c^2} \frac{\sqrt{1+x_F^2}}{x_F^2}, \hspace{6mm} \mathrm{kde} \; x_F = \frac{\hbar k_F}{m_e c} = \frac{p_F}{m_e c},$$

kde $p_F$ je tzv. Fermiho hybnost - pro ni jsem našel vztah$^{\mathrm{[1]}}$ $p_F = h \left( \frac{3n_e}{8 \pi} \right)^{1/3}$, takže $x_F$ můžeme přepsat do tvaru

$$x_F = \left( \frac{3}{16 \pi m_p} \right)^{1/3} \frac{h}{m_e c} \rho^{1/3}.$$

Při výpočtu použijte počáteční podmínky $\rho(0) = \rho_0$, $m(0) = 0$ a pro různé hustoty v rozsahu $10^6-10^{16}\,$kg$\,$m$^{-3}$ nalezněte poloměr bílého trpaslíka $R$ a jeho hmotnost $M$.

$^{\mathrm{[1]}}$ http://www.fisica.edu.uy/~sbruzzone/FlexPaper_1.4.2_flash/prueba.pdf

2) Popis použité numerické metody

Pro integraci byla použita metoda Runge-Kutta 4. Použil jsem přímo váš kód ze cvičení. Porovnával jsem to i s funkcí odeint z knihovny scipy, ale pomocí této funkce to bohužel občas dost divergovalo a také jsem dokonce dostal při každém spuštění jiné řešení.

Při této integraci se postupuje po krocích o velikosti $h$ a pro dva následující integrační body (v našem případě se jedná o vzdálenosti) platí: $t_{\mathrm{n}+1} = t_{\mathrm{n}} + h$.

Výsledná funkční hodnota je aproximována pomocí 4 koeficientů:

$k_1 = h \; f ( x_{\mathrm{n}}, t_{\mathrm{n}} )$,\ $k_2 = h \; f ( x_{\mathrm{n}} + \frac{1}{2} k_1, t_{\mathrm{n}} + \frac{1}{2} h )$,\ $k_3 = h \; f ( x_{\mathrm{n}} + \frac{1}{2} k_2, t_{\mathrm{n}} + \frac{1}{2} h )$ a\ $k_4 = h \; f ( x_{\mathrm{n}} + k_3, t_{\mathrm{n}} + h ),$

kde $f (x_{\mathrm{n}}, t_{\mathrm{n}})$ je první derivace funkce vyčíslená v bodech $x_{\mathrm{n}}$ a $t_{\mathrm{n}}$. Koeficient $k_1$ odpovídá koeficintu z Eulerovy metody, ostatní koeficienty slouží ke zpřesnění výpočtu funkční hodnoty pomocí polovičního časového (v našem případě délkového) kroku $\frac{h}{2}$ případně koeficientů z něj vycházejících. Pro výslednou funkční hodnotu $x_{\mathrm{n}+1}$ v bodě $t_{\mathrm{n}+1}$ platí:

$$x_{\mathrm{n}+1} = x_{\mathrm{n}} + h \frac{1}{6} \left( k_1 + 2 \, k_2 + 2 \, k_3 + k_4 \right) .$$

3), 4) Okomentovaný zdrojový kód programu, Výsledky v grafické podobě

Graf 1a: Radiální průběh hustoty a hmotnosti bílého trpaslíka s centrální hustotou $10^6$ kg$\,$m$^{-3}$.

Graf 1b: Radiální průběh hustoty a hmotnosti bílého trpaslíka s centrální hustotou $10^{16}$ kg$\,$m$^{-3}$.

Graf 2: Závislost pomoloměru bílého trpaslíka na jeho celkové hmotnost.

5) Závěr

Původně jsem rovnice pro všechny hustoty (df_rho) řešil v rozsahu $r = (0, R_{\odot})$, ukázalo se však, že pro velmi husté/hmotné bílé trpaslíky s velmi malým poloměrem je tento rozsah i nejmenší krok (i při použítí logspace) velmi nevyhovující. Při určování závislosti poloměru na hmotnosti byla proto hodnota $r_{\mathrm{max}}$ extrapolována (lineárně) mezi dvě krajní hodnoty odpovídající hustotám $10^6$ a $10^{16}$ kg$\,$m$^{-3}$ (odpovídající hodnoty jsem lehce nadsadil a pro definiční obor hustoty jsem použil logspace zatímco $r_{\mathrm{max}}$ byla extrapalována lineárně - linspace, čímž jsem zajistil, že $R$ bude v intervalu $(0, r_{\mathrm{max}})$.

Výsledné závlislosti pro krajní hodnoty centrální hustoty jsou zobrazeny v Grafech 1a a 1b. Hledaná závislost poloměru bílého trpaslíka na jeho celkové hmotnost je znázorněna v Grafu 2. Maximálním hmotnostním limitem je Chandrasekharova mez, což odpovídá přibližně $1.434 \: \mathrm{M}_{\odot}$.