Bohuslav Hostinský (5.2.1884 – 13.4.1951)

 

- Narozen 5.12.1884 v Praze, doktor filosofie, řádný profesor teoretické fyziky,

habilitoval se dne 14.12.1912 pro vyšší matematiku na Karlově universitě

v Praze, kde přednáší Úvod do dif. a integrálního  počtu a do analytické geometrie v prostoru, jmenován řádným profesorem Masarykovy university v Brně dne 9.8.1920,

ředitel ústavu pro teoretickou fyziku, v roce 1921-1922, 1927-1928, 1945 děkan

př.f., v roce 1922-23, 1928-29, 1945-46 proděkan, v roce 1929-30 rektor MU,

v roce 1930-31 prorektor, přespolní člen Královské české společnosti nauk,

mimořádný člen České akademie věd a umění, řádný člen Učené společnosti

Šafaříkovi v Bratislavě, člen Národní rady badatelské v Praze, čestný člen

Jednoty českých matematiků a fysiků v Praze, officier de la Légion d`honneur,Brno, Březinova 46.

 

 

 

Životopis

 

B. Hostinský se narodil dne 5. prosince 1884 v Praze. Po studiích na Karlově univresitě (1902 - 1906) stal se doktorem filosofie (1907), studoval v roce 1908 - 1909 na Faculté des sciences v Paříži a působil jako profesor na středních školách. Habilitoval se na filosofické fakultě pro vyšší matematiku v roce 1912 a působil od té doby jako docent vyšší matematiky na Karlově universitě v Praze. Od roku 1920 působí jako profesor theoretické fysiky na přírodovědecké fakultě Masarykovy university. Je členem Královské Společnosti Nauk, České Akademii věd a umění, čestným členem Jednoty československých matematiků a fysiků a je předsedou 4.odboru (fysikálního) Československé Národní rady badatelské.

Dále je členem těchto zahraničních vědeckých společností:

Société mathématique de France (Paříž), Société de Physique (Paříž), Association française pour l'avancement des Sciences (Paříž) a representuje Čs. Národní radu badatelskou v Mezinárodní unii pro aplikovanou mechaniku.

Přednášel na sjezdech matematiků:

Cambridge (1912), Strasbourg (1920), Bologna (1928), Zűrich (1932), Warszava (1939), Turn - Severin (1932). Mimo to přednášel na sjezdech Association française pour l'avancement des sciences v Bordeaux (1924) a v Paříži (1945); na mezinárodním sjezdu pro mechaniku (1946) v Paříži a na mezinárodním kolokviu o počtu pravděpodobnosti v Ženevě (1937).

V letech 1920 - 37 byl několikrát v Paříži, kde přednášel v Société mathématique, v Société de Physique a v semináři prof. Hadamarda na College de France. V letech 1930 a 1937 přednášel na Institut H. Poincaré v Paříži na pozvání tamní Faculté des Sciences. Roku 1932 přednášel v Klži v Rumunsku na pozvání tamní university.     

(1951)

 

 

Přehled vědecké činnosti (vlastními slovy)

 

Až asi do roku 1915 jsem se zabýval hlavně diferenciální geometrií. Pak jsem se obrátil k studiu těch kapitol matematiky, které mají význam pro základní otázky theoreické fysiky (kmitavé pohyby, šíření vln, černé záření). S tohoto hlediska jsem studoval diferenciální a integrální rovnice, počet pravděpodobnosti (zejména tzv. geometrické pravděpodobnosti a theorii Markovových řetězů) a různé otázky statistické. Ukázal jsem, jak lze na základě Markovovy theorie obecně formulovati otázky vztahující se k časovému vývoji soustav; při tom mělo úlohu řešení některých rovnic, které jsem provedl methodou opětovaných funkčních transformací. V posledních létech jsem se zabýval hlavně srovnávacím studiem zjevů mechanických a elektromagnetických. Ukázal jsem mechanickou obdobu kvanta zářivé energie a odvodil jsem, jak lze mechanicky napodobiti tzv. Maxwellova vznikající v elektrovaném isolujícím prostředí. V řadě prací jsem studoval kmitavé pohyby, které vznikají, naráží-li pohybující se tělíska na kyvadlo nebo na nějakou hmotnou soustavu schopnou kmitání. Způsob, kterým taková soustava kmitá účinkem nárazů, je obdobný způsobu, kterým kmitají molekuly v tělese zahřívaném teplým plynem, neboť zahřívání je zde způsobeno nárazy molekul plynu na těleso. Nerovnoměrné rozdělení energie ve spektru kmitající soustavy je obdobné nerovnoměrnému rozdělení zářivé energie ve spektru rozžhaveného tělesa. Toto srovnání je základ, na němž lze pochopit zákony záření nezávisle na kvantové theorii.

 

 

 

 

Nekrolog v Lidových novinách

 

Dne 12. dubna zemřel v zemské nemocnici v Brně ve věku 66 let PHDr. Bohuslav Hostinský, profesor theoretické fysiky na př.f. MU. Jím odešla z českého vědeckého světa význačná osobnost, vědec nevšedního formátu, jehož význam přesáhl hranice republiky, jeden z prvních profesorů, kteří byli v roce 1920 povoláni na tehdy založenou brněnskou univ. Prof. Hostinský začal svou dráhu vysokoškolského učitele roku 1912 na KU jako docent vyšší matematiky. Jeho rozhled po současném stavu matematických věd, rozšířený studiem na Faculté des Sciences V Paříži a písemným stykem se zahraničními učenci umožnil mu, aby vybavil seminární knihovnu ústavů matematiky a theoretické fysiky tak, že se mohla plně rozvinout vědecká práce příštích pracovníků. Proh. Hositnský byl zakladatelem a prvním redaktorem vědeckého sborníku "Spisy př.f. MU", který vedl od roku 1921 s přestávkou v letech 1934-45 až do roku 1948. Jako redaktor Spisů zorganisoval a dlouhou dobu vedl široce založenou výměnu periodik se zahraničními vědeckými institucemi. Tato akce, prováděná s velmi skromnými prostředky, bez zvláštních místností a personálního vybavení v jediné místnosti ústavu obětavým pracovníkem panem Sedláčkem naplnila a dosud plní knihovny vědeckých ústavů př.f. a je cenným zdrojem vědeckých publikací ze všech končin světa Zemské a universitní knihovně v Brně.

Prof. Hostinský pracoval vědecky velmi intenzivně. Uveřejnil od roku 1905 140 vědeckých prací v odborných časopisech zdejších i zahraničních. Mimo to vydal učebnici diferenciální geometrie, která se nedávno dočkala 3. vydání, Mechaniku tuhých těles, knihu o geometrických pravděpodobnostech, francouzskou monografii o theorii Markovových řetězů a společně s italským matematikem Volterrou knihu o lineárních infinitesimálních operacích, nepočítaje v to knížky menšího rozsahu o počtu pravděpodobnosti. Jako docent KU pracoval v diferenciální geometrii. Když se stal profesorem theoreické fysiky, začal se zabývat kinetickou theoríí plynů a obrátil se k studiu těch kapitol matematiky, které mohly přispět k zdokonalení kinetické theorie, zejména k počtu pravděpodobnosti. Toto studium vedlo prof. Hostinského k objevu prací ruského matematika Markova o tzv. řetězech pravděpodobností. Markovovy práce z let 1907-1918 zůstaly na západě neznámy. Prof. Hostinský pokračoval se svými spolupracovníky v Markovových pracích a seznámil se svými výsledky zahraniční matematiky zejména ve Francii, kde tato theorie tzv. Markovových řetězů vzbudila velkou pozornost. Ukázal, jak se dají na základě této theorie obecně formulovat otázky vztahující se k časovému vývoji fysikálních soustav. V posledních letech se zabýval srovnávacích studiem zjevů mechanických a elektromagnetických. V řadě prací studoval kmitavé pohyby soustavy vystavené nárazům, řídícími se zákony náhody. Ukázal, že taková soustava kmitá obdobně, jako molekuly v zahřívaném tělese. Rozdělení energie ve spektru kmitající soustavy je obdobné nerovnoměrnému rozdělení zářivé energie ve spektru rozžhaveného tělesa. V tomto srovnání hledal výklad zákonů zachování nezávisle na kvantové theorii. Pokračování v tomto směru bylo v posledních letech zatíženo a konečně přerváno pokračující nemocí. Přesto, že byl prof. Hostinský zaměřen na fysiku theoretickou, všímal si aplikací theorie na praksi, např. nerozpakoval se napsati elektrotechnikům článek o statistice výměn sloupů elektrického vedení. Proto se také jeho žáci dovedli uplatnit nejen jako učitelé na školách středních nebo vysokých, nýbrž i v průmyslovém výzkumu.

Prof. Hostinský měl rozsáhlé styky s předními světovými matematiky. S mnohými se znal osobně jednak ze svých zájezdů na mezinárodní sjezdy matematiků, na nichž často přednášel, jednak ze svých přednášek na domácích i cizích unversitách k nimž byl zván. Byl členem četných vědeckých společností a zastupoval Čsl. národní radu badatelskou v Mezinárodní unii pro aplikovanou mechaniku. Zejména byl členem Král. spol. Nauk, české akademie věd a umění, Moravskoslezské akademie přír. věd, čestným členem Jednoty Čsl. matematiků a fysiků a předsedou fysikálního odboru Čsl. národní rady badatelské.

Jako vysokoškolský učitel byl prof. Hostinský znám svou péčí o schopné a pracovité studenty, jímž se obětavě a trpělivě věnoval a jimž hleděl vštípit svou pracovní metodu: Do podrobnosti řešit a promýšlet jednodušší úlohy a v jejich řešení hledat to, co je na něm podobného neznámému řešení úloh složitějších. Svou ušlechtilostí, ryzím charakterem a dobrotou srdce získal si úctu a lásku svých žáků a spolupracovníků a měl četné přátele. S mnohými z nich ho pojila jeho láska k hudbě zděděná po otci, kdysi profesoru estetiky na KU Otokaru Hostinském, význačném hudebním znalci a spisovateli. Hra na housle - velmi rád hrával v kvartetu - a návštěva koncertů byla jeho jediným osvěžením v neúnavné, vyčerpávající práci, při níž zapomínal na čas a své zdraví.

Př.f. utrpěla nemocí a odchodem prof. Hostinského ztrátu, kterou nebude možno v dohledné době nahradit.

Dr. Jan Potoček

 

 

Nekrolog Jiřáho Beránka v Československém časopise pro Fysiku 1, 1951, str.90 – 95

 

            Dne 12. dubna 1951 zemřel v Brně PhDr. Bohuslav Hostinský, řádný profesor theoretické fysiky na Masarykově universitě v Brně.

            Narodil se v Praze dne 5. prosince 1884. Po ukončených studiích na střední škole studoval matematiku a fysiku na filosofické fakultě KU, kde  jeho učiteli byli Sobotka, Petr, Koláček a Strouhal. Za vysokoškolského studia upoutala jeho zájem hlavně diferenciální geometrie a také jeho první vědecké práce se týkají otázek z tohoto oboru. Roku 1907 vypracoval disertaci "O útvarech určených soumeznými elementy prostorových křivek" a stal se doktorem filosofie. V říjnu 1907 nastoupil místo suplujícího učitele na reálném gymnásiu v Novém Bydžově, odtud přešel v dubnu 1908 na gymnásium v Roudnici. Krátce na to se odebral do Paříže, kde studoval na Sorbonně ve školním roce 1908 - 09. Navštěvoval přednášky, které tehdy na Sorbonně konali Picard, Poincaré a Darboux, a seznámil se důkladně s pracemi těchto vynikajících matematiků. Pobyt v Paříži měl pro jeho další vědeckou činnost neobyčejný význam. Vliv racionalistické vědecké methody, používající hojně názoru, se od té doby zřetelně u něho projevuje ve způsobu vědecké práce. Zůstal i nadále v živém styku s čelními představiteli matematických věd ve Francii, čehož přirozeným důsledkem bylo, že nemalá část jeho vědeckých pojednání vyšla ve francouzských odborných časopisech. Tyto styky měli pro Hostinského velký význam, hlavně proto, že se účastnil mezinárodních sjezdů, na nichž navazoval spolupráci též s matematiky z ostatních zemí, zejména slovanských. Roku 1912 se habilitoval na filosofické fakultě KU pro vyšší matematiku. Habilitační spis, jenž má název "O kvadratických komplexech kružnic v rovině", byl uveřejněn v Rozpravách České akademie.

            Diferenciální geometrii se Hostinský věnoval téměř výhradně až asi do roku 1915. Jako soukromý docent konal na KU přednášky o diferenciální geometrii, které byly základem ke zpracování knihy, kterou uveřejnil v roce 1915 pod názvem "Diferenciální geometrie křivek a ploch", jako první svazek nově založené sbírky "Knihovna spisů matematických a fysikálních", vydávané Jednotou českých matematiků a fysiků. V předmluvě k této knize objasňuje Hostinský hledisko, se kterého pohlíží na diferenciální geometrii, zejména na její vyšší úlohy: "Předně kladu důraz na užívání diferenciálních rovnic v geometrii. Nehledíme-li k elementárním kapitolám, můžeme říci, že všechny úlohy diferenciální geometrie jsou vyjádřeny diferenciálními rovnicemi; přihlížejíce k řádu rovnic, k počtu proměnných a k tvaru počátečních podmínek, obdržíme přirozenou klasifikaci celé diferenciální geometrie." Zvláštní pozornost věnoval Hostinský kinematické methodě, na níž jsou založena klasické díla Darbouxova a která se výborně hodí k hlubšímu studiu v theorii křivek, ploch a orthogonálních systémů. Používáním této methody, pokud jde o vyšší úlohy, se Hostinského kniha liší od většiny ostatních knih z tohoto oboru.

            Ačkoli od roku 1915 Hostinský uveřejnil ještě další práce z diferenciální geometrie, jeho hlavní zájem se obrátil ke studiu kapitol matematiky, které mají význam pro základní otázky theoretické fysiky.

            Začal studovat podrobně kinetickou theorii plynů a zajímal se o směr, který měl dáti této theorii přesnější výraz, při čemž vycházel hlavně z prací E. Borela a M. Brillouna. Snaha Hostinského přispět ke zdokonalení kinetické theorie, byla mu podnětem, aby se důkladně zabýval počtem pravděpodobnosti. Jeho práce v tomto oboru jsou nejvýznamnějším úsekem jeho vědecké činnosti a vyplňují z největší části období, v němž Hostinský působil na př.f. MU, na níž byl v roce 1920 jmenován profesorem theoretické fysiky.

            Velkou pozornost věnoval otázkám, jež souvisí se zavedením tzv. geometrických pravděpodobností. Úloha, najít pravděpodobnost, že po uplynutí dané doby přejde plyn do daného stavu, je-li dán jeho počáteční stav, je podle Hostinského úlohou o geometrických pravděpodobnostech. Je-li počet molekul v plynu velmi veliký, je tato úloha hodně složitá; proto uvažuje o jednodušších úlohách, jejichž řešení se v některých rysech podobá řešení úlohy složité. Své práce o těchto otázkách  shrnul Hostinský v knížce vydané roku 1926 pod názvem Geometrické pravděpodobnosti.

            Vynikající zásluha Hostinského spočívá v tom, že ukázal, jak se dá užít prací ruského matematika A.A.Markova k obecné formulaci otázky vztahující se k časovému vývoji nějaké soustavy. Takto dochází k osvětlení právě takových obtížných otázek v kinetické theorii , které vyžadují přesnějšího vyjádření. Podstatný pokrok zde spočívá v tom, že se zavádí tzv. pravděpodobnosti přechodu z jednoho stavu plynu do druhého za určitou dobu, jako základní pojem všech úvah v kinetické theorii, místo pravděpodobnosti samotného stavu. Hostinský dále přihlíží k aplikacím v případě Brownova pohybu, kde pravděpodobnosti přechodu jsou přístupny přímému statistickému výzkumu.

            Důležitým prostředkem k řešení úloh, jež souvisí se zavedením pravděpodobnosti přechodu, je Hostinským vypracovaná methoda, která se opírá o postup podobný postupu, který zavedl Volterra, a která mu umožňuje řešit tzv. Chapmanovu rovnici, jíž musí vyhovovat každá funkce, jež vyjadřuje pravděpodobnosti přechodu. Uvedená methoda spočívá na myšlence pojímati soustavu lineárních diferenciálních rovnic jako lineární substituci neznámých funkcí, která se mění nekonečně málo, při čemž má důležitou úlohu integrace substitucí, mezi jejímiž koeficienty jsou algebraické vztahy. Aplikace na problémy počtu pravděpodobnosti se zakládají na tom, že pojem integrace lze přenést z obyčejné substituce na tzv. funkční transformaci. Výsledky v tomto oboru shrnul Hostinský v knize Opération infinitésimales linéaires, již uveřejnil roku 1938 v Paříži společně s italským matematikem Volterrou.

            Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězech s nimi souvisejících, byly sledovány a dále rozšiřovány četnými zahraničními vědeckými pracovníky. Zejména v tomto oboru pracovali Kolmogorov v Moskvě a Fréchet v Paříži, s nimiž Hostinský udržoval dlouholetý styk.

            V posledních letech (asi od roku 1940) se Hostinský zabýval hlavně srovnávacím studiem mechanických a elektromagnetických zjevů, k němuž byly přípravou některé práce z oboru theoretické mechaniky již dříve uvedené. Studoval v řadě prací kmitavé pohyby, které vznikají, naráží-li pohybující se tělísko na kyvadlo nebo na nějakou hmotnou soustavu schopnou kmitání. Způsob, kterým taková soustava kmitá účinkem nárazů, je podobný způsobu, kterým kmitají molekuly v tělese zahřívaném teplým plynem, neboť zahřívání je zde způsobeno nárazy molekul plynu na těleso. Nerovnoměrné rozdělení energie ve spektru kmitající soustavy je podobné nerovnoměrnému rozdělení zářivé energie ve spektru rozžhaveného tělesa. Toto srovnání je základem, na němž se Hostinský snažil vybudovat novou theorii černého záření.

            Výsledky vědecké činnosti B. Hostinského jsou uloženy v jeho vědeckých pojednáních, jichž je v celku přes 140. Vědeckou práci pojímal Hostinský jako povinnost s velkou odpovědností a cítil se k ní tím více připoután, čím byla složitější. Úlohy, které předkládal svým žákům k řešení, nebyly nikdy snadné a jejich definitivní formulace se obyčejně rodila teprve postupem práce. Činnost svých žáků sledoval jednak se značnou velkorysostí, jednak s velkou přísností. Pozorně sledoval výklady o methodách, jež měly vést k řešení daného problému, a uměl vždy účinně povzbudit, kdykoli byla před ním vyslovena dobrá myšlenka. Při posuzování výsledků byl však hodně kritický a uplatňoval velké nároky. U každé práce pronikal především k hlavnímu výsledku, který pak promýšlel svým vlastním způsobem a ověřoval si vlastními methodami. Měl rozhled po odborné literatuře, hodný obdivu, jenž patrně souvisel s velkou láskou ke knihám vůbec.

            Bylo jeho neustálou snahou, aby výsledky našich vědeckých pracovníků pronikaly co nejvíce za hranice. Udržoval rozsáhlý styk s četnými zahraničními odborníky, jednak výměnou vědeckých prací, jednak účastí na mezinárodních vědeckých sjezdech. Přednášel na sjezdu matematiků v Cambridge (1912), Strasbourg (1920), Bologna (1928), Warszawa (1929), Turnu-Severin (1932) a Zürich (1932); mimo to přednášel na sjezdech Association française pour l'avancement des Sciences v Bordeaux (1924) a v Paříži (1945), na mezinárodním kolokviu o počtu pravděpodobnosti v Ženevě (1937) a na mezinárodním sjezdu pro mechaniku v Paříži (1946). V letech 1920-37 přednášel několikrát v Paříži v Société mathématique a v Société de Physique a v semináři prof. Hadamarda na Collège de France. V letech 1930 a 1937 přednášel na Institut H. Poincaré v Paříži na pozvání tamní Faculté des Sciences. Roku 1932 byl pozván do Rumunska, kde přednášel na universitě v Kluži.

            Za své vynikající zásluhy byl jmenován mimo jiné členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk, Národní rady badatelské a čestným členem Jednoty českých matematiků a fysiků. Ze zahraničních společností byl členem Société mathematique de France, Société française de Physique, Association française pour l'avancement des Sciences, Assemblée générale de l'Union internationale de mécanique théorique et appliquée a byl nositelem řádu Čestné legie (Légion d'honneur).

            Založil " Spisy vydávané přírodovědeckou fakultou MU", byl jejich dlouholetým redaktorem a zorganizoval rozsáhlou výměnu těchto spisů za cizí vědecké časopisy a pojednání.

            Jako universitní profesor konal Hostinský na MU přednášky téměř ze všech oborů theoretické fysiky. Jeho přednáška Mechanika tuhých těles, již konal po dlouhá léta, byla vydána knižně roku 1924. Ke konci svého života se ujal úkolu vydati souborně své přednášky o theoretické fysice, ale předčasná smrt mu nedovolila uskutečnit tento záměr. S velkým zájmem organisoval seminář pro teoretickou fysiku, jenž byl navštěvován mladšími pracovníky, kteří měli opravdový zájem o vědeckou činnost.

            Jako jeden ze zakladatelů př.f. MU snažil se B. Hostinský o to, aby se na ní udržovala vysoká úroveň. Svou činností přispěl ke zdárnému vývoji Masarykovy university a zasloužil se vynikajícím způsobem o pěstování matematiky a fysiky v naší vlasti.

 

 

Na fakultě:

- 16.9.1929 je pověřen zatímní správou ústavu experiment. fyziky a společných dílen.

- V roce 1939 žádá, aby mu v roce 1939-1940 byl snížen počet přednáškových hodin na čtyři. Supluje Dr. Potoček.

- 25.5.1945 ho ministr Zdeněk Nejedlý jmenuje děkanem, ale 20.8.1945 žádá o uvolnění z funkce, aby se mohl věnovat činnosti badatelské a spisovatelské.

- Zproštěn funkce je 30.9.1945

- V roce 1947 žádá o trvalé snížení povinného počtu přednáškových hodin z pěti na tři týdně.

- V roce 1950 žádá o uvolnění od povinnosti konat přednášky a nechává si pouze vedení semináře pro teoretickou fyziku.

-12.3.1951 umírá ve věku 66 let.

 

Zahraniční pobyty a zahraniční přednášky

 

-10.12.1923 se účastní zakládajícího sjezdu Mezinárodní unie pro ryzí a užitou matematiku v Paříži.

- 7.7.1925 se účastní valné schůze mezinárodní fyzikální unie v Bruselu.

- 3. - 10. 9. 1928 se účastní mezinárodního sjezdu matematiků v Bologni. Zde má dvě přednášky, jednu v sekci pro matematickou fyziku, druhou v sekci pro počet pravděpodobnosti.

- 23. -27.9.1929 se účastní Kongresu slovanských matematiků ve Varšavě. Přednáší zde o obecné teorii difusních zjevů.

- 27.1. - 13.2.1930 koná šest přednášek na Institut Henri Poincaré. Přednášky se týkají aplikací počtu pravděpodobnosti na Brownův pohyb.

- V červnu 1931 koná čtyři přednášky na Karlově univerzitě.

- 4. - 12. 9. 1932 se účastní mezinárodního sjezdu matematiků v Zurichu. Na sjezdu má přednášku.

- V roce 1936 se účastní oslav 100. výročí smrti André Marie Ampéra v Lyoně.

- 13. - 18. 7.1936 se účastní mezinárodního sjezdu matematiků v Olso.

- 18. - 27.1.1937 přednáší čtyři přednášky o počtu pravděpodobnosti na Institut Henri Poincaré v Paříži.

- 22.-27.9.1937 zastupuje fakultu na IV. mezinárodním sjezdu pro dějiny reálných věd v Praze.

- 11.-16.10.1937 se účastní mezinárodního kolokvia o počtu pravděpodobnosti v Ženevě a má zde přednášku na téma Fluktuace.

- 20.-26.10.1945 se účastní sjezdu Association francaise pour l`avancement des Sciences v Paříži a v sekci pro mechaniku má přednášku o akustických spektrech.

- 22.-29.9.1946 se účastní šestého mezinárodního sjezdu pro užitou mechaniku v Paříži a přednáší zde o svých pracech o kmitavých pohybech.

- 17.-18.6.1948 se účastní první schůze Commission for History of the Social Relations of Science.

- 5.-11.9.1948 se účastní sedmého mezinárodního sjezdu pro užitou mechaniku v Londýně a přednáší zde o problému rovnoměrného rozdělení energie v kmitajících soustavách.

- 12.1.1951 zamítá ministerstvo školství, věd a umění jeho žádost na vedení třech přednášek na pařížském Institut Henri Poincaré.

 

 

Seznam publikací

 

 

Knihy a brožury

 

- Differenciální geometrie křivek a ploch, Praha, 1915

- Mechanika tuhých těles, 1924

- Geometrické pravděpodobnosti, 1926

- Méthodes générales du calcul des pobabilités, Paris, 1931

- Ópérations infinitésimales linéaires (společně s V. Volterrou), Paris, 1938

- Équations fonctionnelles relatives aux probabilités continues en chaine, Actualités scientifient et industr. No. 782, Paris, 1939

- Diferenciální geometrii křivek a ploch, druhé vydání, Praha, 1942

- O mnohoúhelnících a mnohostěnech, Praha, 1947

-- Diferenciální geometrie , 3. vydání, 1950

 

 

 

Články:

Časopisy:

BI... Bulletin international de l'Académie Tcheque des Sciences

CR... Compte Rendus de l'Académie des Sciences, Paris

ČPPMF... Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

EO... Elektrotechnický obzor

RAL... Rendiconti della R.Academia dei Lincei

RČA... Rozpravy České Akademie věd a umění

Sp... Spisy vydávané přír. fakultou MU v Brně

VSpN... Věstník Královské společnosti nauk, třída matematicko - přírodovědecká

 

- O inversi, ČPPMF 35, 137 - 165, 1905

- O projektivní definici úhlu dvou rovin, ČPPMF 36, 474 - 479, 1907

- O útvarech určených soumeznými elementy prostorových křivek, RČA 16, 1907

- O průsečných úhlech kružnic v rovině se zvláštním zřetelem k průsekům

- O variaci hlavních poloměrů křivosti podél hlavních čar, VSpN, Praha 1909

- Sur les équations fondamentale de la théorie des surfaces, Bulletin des sciences mathém. 33, 30 - 32, 1909

- Sur quelques figures déterminée par les éléments infiniment voisins d'une courbe gauche, CR 148, 453 - 465, 1909

- Sur une généralisation de la géométrie des cyclides, CR 148, 1504-1507, 1909

- Sur une théorème analogue au théorème de Reusnier, Nouv. Anales de Mah. 9, 398-403, 1909

- Sur quelques figures déteminées par les éléments infiniment voisins d'une courbe gauche, Journ. de math. pures et appl. 5, 283-292, 1909

- O principu duality v differenciální geometrii, RČA 18, 1909

- Riemannova theorie o počtu prvočísel v daných mezích, ČPPMF 39, 25-35,146-155,245-255, 395-416, 1910

- Sur les quartiques planes parallèles, Bullein des sc. mahém. 34, 134-135, 1910

- O kvadratických komplexech kružnic v rovině, RČA 19, 1910

- O křivosti ploch druhého stupně, ČPPMF 40, 296-305, 1911

- O zvláštních křivkách třetího stupně, ČPPMF 41, 361-379, 1912

- Příspěvek k differenciální geometrii jednodílného hyperboloidu, ČPPMF 41, 567-571, 1912

- Sur les hessiennes successives d'une courbe di tvisiéme degré, Internecional congress of mahematicians, Cambridge 1912

- Poznámky o geodetických čarách na rotačních plochách, ČPPMF 42, 165-169, 1913

- O problému nejlepšího konformního zobrazení, Zeměměřičský věstník 1, 1913

- Sur une propriété des courbes Gauches, Annaes de aacademia polytechnica de Porto- Coimbra 1913

- O absolutním minimu v theorii geodetických čar, ČPPMF, 42, 1913

- Sur les courbes fermées á torsion constante, Publication de l'académie des sciences, Paris, 1913

- Jacobiova věta o křivočarých trojúhelnících v prostoru, ČPPMF 43, 145-154, 1914

- Nová interpretace Cauchyovy věty, ČPPMF, 44, 28-30, 1914

- O základní úloze integrálního počtu, ČPPMF, roč. XLIV, 1915

- Studie odrazu světla, RČA 24, 1915

- Absolutní minimum při odrazu světla, ČPPMF 46, 159-170, 1917

- O těžných křivkách, ČPPMF 47, 112-121, 1918

- Nové řešení Buffonovy úlohy o jehle, RČA 26, 1917

- O netlumených kmitech mechanických soustav, RČA 26, 1918

- O uzavřených konvexních křivkách, ČPPMF 49, 38-45, 91-97, 1920

- O zvláštních soustavách kuželoseček určených pěti podmínkami, RČA 27, 1919

- O křivosti rovinných čar, RČA 27, 1919

- Sur quelques applicaions géométriques des intégrales eliptiques et sur les relations entre les intégrales complÉtes, VSpN, č.2, 1919

- O pružnosti atomů, ČPPMF, roč. 49, 1920

- Sur une nouvelle solution du problème d'aiguille, Bullein des sciences mathém. 44, 125-136, 1920

- Sur les propriétés de la sphère qui touche quatre planes tangents consécutifs d'une surface développable, CR, 437-440, 1920

- Notes sur l'équation de Fredholm, Sp. č.1, 14str., 1921

- Sur un problème général de la Mécanique vibratoire, CR 561-567, 1920

- O akustických spektrech, ČPPMF 51, 23-27, 1922

- O centrálních silách, Sp. 19, 11str., 1922

- Vektorová analysa a integrální rovnice, ČPPMF 52, 37-46, 1922

- L'équilibre de l'électricité sur une surface cylindrique, Sp 30, 14str., 1923

- Équilibre de l'électricité sur une surface cylindrique, CR 177, 1923

- Analyse vectorielle et équations intégrales, Association française pour l'avancement des sciences, Congres de Montpellier, 142-152, 1929

- Le probléme de minimum absolut qui se  rattache a la reflexion de la lumiere sur une surface du second degré, CR 177, 1269-1271, 1923

- Sur la transformation des équations de la Mécanique, Bulletin des sciences mathématiques, 48, 214-224, 227-232, 1924

- Les fonctions fondamentales du probléme de Dirichlet, Sp 42, 16str., 1924

- L'équilibre d'électricité sur les surfaces cylindirques, Association française pour l'avancement des sciences, Congrès de Bordeaaux, 262-295, 1923

- Sur les probabilités géometriquea, Sp 50, 26str, 1925

- O množství rovin, které protínají dvě nebo tři kulové plochy, ČPPMF, 153-159, 1926

- Sur la transformation des expressions différentielles, CR 81, 508-509, 1926

- Sur la méthode des fonctions arbitraires dans le calcul des probabilités, Acta Mathematica 49, 95-113, 1926

- O transformaci differenciálních výrazů, ČPPMF 56, 7-13, 1926

- Sur une méthode générale de calcul des probabilités, Association française pour l'avancement des sciences, Congrès de Lyon, 124-126, 1926

- Sur les probabilités relatives aux transformations répétées, CR 186, 59-61, 1928

- Compléments à la note sur les probabilités relatives aux transformations répétées, CR 186, 487-489, 1928

- Sur lestransformations itérées des variables aléatoires, Sp 93, 24str., 1928

- O základních úlohách počtu pravděpodobnosti, ČPPMF 57, 267-275, 1928

- Sur la formule de M.Hadamard relative à la variation de la fonction de Green, Asspciation française pour i'avancement des sciences, Congrès de Lyon, 59-60, 1927

- Sur les probabilités relatives à la position d'une sphère à centre fixe, CR 187, 1014-1016, 1928

- Probabilités relatives à la position d'une sphère à centre fixe, Journal de mathém. pures et appl. 8, 35-43, 1928

- Sur les probabilites des effect qui dépendent d'une suite de transformations successives prises au hosard, Atti det congresto internationale dei matemaici, 1928

- Některé problémy o odrazu šíření vln, Věstník 8. sjezdu přírodozpytců, lékařů a inženýrů v Praze 1928, díl III,7, 1929

- Užití počtu pravděpodobnosti v kinetické theorii hmoty, tamtéž, 7-8

- Sur les probabilités des phénomenes liés en chaine de Markoff, CR 189, 78-80, 1929

- Ein allgemeines satz über die Brownsche bewegnung, Physikalische Zlitschrift, 1929, str. 894 - 895

- Réfléxion des ondes acoustiques sur un plan, Společně s J.Kauckým, Sp 117, 13str., 1930

- O pravděpodobnosti zjevů, jež jsou spojeny v Markovovy řetězy, Sborník přírodovědecký 6, 289-340, 1929

- Sur la théorie générales des phénomènes de diffusion, Sprawozdanie z I kongresu matematyków krajów slowianskich, 341-347, 1929

- Sur la théorie de la diffusion, CR 192, 545-548, 1931

- Sur les sommets d'une courbe plane fermée convexe, CR 1930, 21-25

- Sur l'intégration des transformations fonctionnelle linéaires, RAL, Řím, 1931

- Čtyři přednášky o různých problémech theoreické fyziky, ČPPMF 61, 33-80, 1931

- Sur la propagation dirigée des ondes, Atti del Congresso internazionale dei Matematici, Bologna, 141-142, 1928

- Sur l'intégraion des transformations fonctionelle linéaires note II, RAL 6, 326-331, 1931

- O některých aplikacích počtu pravděpodobnosti, Sborník matem.- přírodověd kursů pro SŠ profesory, 1-15, 1931

- Sulla teoria degli errori, Giornale dell'Istituto italiana degli attuari Anno III, 139-146, 1932

- Sur une équation fonctionnelle de la théorie des probablilités, Sp 156, 36str. 1932

- Sur le probabilités des effect qui dépondent d'une suite de transformations successives prises au hasard, Atti del Congreso internaz. dei math. Bologna, 61-62, 1928

- Application du Calcul des Probabilités à la Théorie du mouvement Browien, Annales de l'Institut H.Poincaré 3, 1-74, 1932

- Sur l'intégration des transformations fonctionnelles, RAL 16, 25-27, 1932

- Values Moyennes des quantités qui varient avec les temps, Internationaler mathematiker kongress, Zurich, 1932

- Sur les produits composition de deus ou de plusieurs fonction, Mathematica, str 215 - 217

- Sur une équation fonctionnelle linéaires aux dérivées practielles du type hyperbolique, CR, 1933

- O theorii Markovových řetězů a o integraci lineárních transformací, ČPPMF,63, 1934

- Une équation fonctionnelle relative au probleme de Dirichlet, Práce matemat. - Fizyozne, 42, 1934

- Sur une équaation fonctionnelle de la théorie par Chapman et par Kolmogoroff, Doklady Akademie Nauk, Petrohrad, II, 1934

- Sur une équation fonctionnelel de la théorie des probabilités, Sp č.194, 1934

- Résolution d'une équation foncionnele considérée par M. Hadamard, Bull. de la Soc. math. de France 62, 1934

- Sur les quelques applicaions de l'Analyse infinitésimale A l'étude des phénomenes physiques discontinus, Mahematica, Bucarest, IX, 1935

- Sur les quatre somments d'un ovale, Zprávy o druhém sjezdu matematiků zemí slovanských, Praha 1935

- Principe d'Huygnes, ČPPMF, 64, 1935

- O takzvaném elementárním kvantu energie, EOr, 24, 1935

- Obrácené Markovovy řetězy, RČA, roč. XLV, 1935

- Sur les produits de composition de deux on de plusieurs fonctions, Mathemaica, IX, 1935

- Příspěvek k theorii Markovových řetězů, společně s J. Potočkem, RČA, 45, 1935

- Sur la notion d'integrale d'une substitution linéaire, Mathematica, Cluj, 1935

- Sur l'integration des substitution linéaires, RAL, str. 223 - 225, Řím, 1935

- Sur les probabilités en chaîne, CR, 202, 1936

- Sur les mouvements qui dépendent du hasard, tamtéž

- Sur la superposition de deux sinusoides, tamtéž, 203, 1936

- Cauchyův problém pro diferenciální rovnice lineární, Sp, 230, 1936

- Sulle successioni di variabili causali, Giornale degli attuari, 1937

- Šíření elektromagnetických vln a pravidla o indukci, XIX. sjezd ESČ, 1937

- Statistické otázky o stáří předmětů, které se po opotřebení ihned nahrazují novými, tamtéž

- Sur une classe d'équations fonctionnelles , Journal de mathém., 16, 1937

- Sur les probabilités relatives aux variales aléatoires licéss entre elles, Ann. Inst. Poincaré 7, 1937

- Statistická otázka o výměně dřevěných sloupů v elektrických vedeních, EO 27, 1938

- Résolution d'un probléme général de la théorie des diffusion, CR, 206, 1938

- Sur une équation fonctionnelle de la théorie des probabilités, troisieme partie, Sp, č. 261, 1938

- Sur une question générale de la Mécaanique statistique, CR, 207, 1938

- Les fluctuation, Actualités scientif. et industr, No.737, 1938

- L'equilibre de l'electricite sur les surfaces cylindriques, Les presses universitaires de France, Paříž, 1939

- O řešení zobecněné Chapmanovy funkční rovnice, ČPPMF

- Sur les oscillations forcées des systémes mécaniques ou électriques, BI, 1939

- O vynucených kmitech mechanických a elektrických, RČA, č.19, 1939

- O šíření akustických vln v uzavřeném prostoru, EO 23, 1940

- Sur les coeffcient de corrélation, Sborník Gravé, 49-51, Kyjev 1940

- O pravděpodobnostech změn v soustavě, která se vyvíjí během času, RČA, roč. L, 1940

- Stacionární posloupnosti veličin závislých na náhodě a Slutského věta o limitním rozdělení podle simsoidy, Statistický Obzor, 22, 1941

- O časovém vývoji souborů, Rozpravy Jednoty pro vědy pojistné, 22, 1941

- Sur la densité d'énergie d'une corde vibrate, Mathematica, 22, 1941

- O křivosti ploch, RČA, roč.LI, 1941

- O středních hodnotách energie při kmitech vzduchu v uzavřené skřínce, RČA, 52, 1942

-Űber mittelwerte der energie einer schwigenden luftmasse, welche in einem kasten eingeschlossenist, Mitteilungen der Tschechischen Akademie der Wissenschaften, roč.LII,1942

- Akustické spektrum struny, RČA, 53, 1943

- O rozdělení energie v akustických spektrech, tamtéž

- Űber die verteilung der energie in akustischen spektrum, Mitteilungen...., roč.LIII, 1943

- Das akustische spektrum einer sarte, Mitteilungen....., roč. LIII, 1943

- Rozdělení energie v mechanických spektrech, EO,33, 1944

- O vlivu příčných nárazů na kmitavý pohyb struny, RČA, roč.LIV, 1944

- O resonanci, Strojnický Obzor, 25, 1945

- Sur le spectre acoustique d'une corde, CR 222, 1946

- Sur la répertition d'énergie dans les spectres acoustique, tamtéž

- Nové úlohy o resonanci, Sp 282, 1946

- Cizí vlivy na náš způsob myšlení, Naše doba, 1946

- Mechanické analogie elektrických zjevů, EO 36, 1947

- Mechanický model Maxwellových elektrostatických napětí, VSpN 1947

- Sur la spectre acoustique de la corde de Lagrange, Sp 297, 1948

- Sur le mouvement asympotique d'un pendule après un grand nombre de choes successife du pendule avec des corpuscules, CR 226, 990-993, 1948

- O výpočtu pravděpodobností, které se vztahují k časovému vývoji souborů, Aktuárské vědy 8, 61-67, 1949

- O některých základních otázkách z fyziky, Naše věda, 1948

- Nejnovější práce o Markovových řetězech a příbuzných úlohách, ČPPMF, roč. 74, str. 48 - 61, 1949

 

Nedatováno:

- O statistice zjevů spojených v řetězy

- O zvláštních křivkách třetího stupně, ČPPMF

- O výpočtu pravděpodobností, které se vztahují k časovému vývoji soustav,

- O křivosti ploch druhého stupně

- Sur le coefficient de corrélation

- Příspěvek k diferenciální geometrii jednodílného hyperboloidu, Časop. JČM, Praha

- Jacobiho věta o křivočarých trojúhelnících v prostoru

- Nové názory na šíření světla

- Aplication du calcul des probabilites á la théorie du mouvement Brownien

 

Zvláštní:

- O některých základních otázkách statistické mechaniky, Naše věda

- Milič Čapek: Bergson a tendence současné fyziky, Naše věda

- O vědecké činnosti Bedřicha Macků, Ročenka inaugurace rektorů MU, 1930

- Zpráva o studijním roce 1929/30, kterou podal odstupující rektor Bohuslav Hostinský

- Jacques Hadamard: Huyghensův princip, ČPPMF, 1929

- Jan Vojtěch: Theorie geometrických konstrukcí

- Encyclopédie des sciences, mathématiques puris es appliquées, 1916

- Dadicu, K.W.F. Kohlrausch: Raman effect und konstitutions - probleme

- Cirillo Popoff: Osservazioni sulla teoria delle probabilitá concatenate di Markoff

- Ivan Šimon: Diffraction grating ruling machine separát

 

Přednášky, malý formát:

- Elektrostatika  a nauka o magnetismu, 1928 - 1929

- Nauka o zjevech elektromagnetických I., 1924 - 1925

- Nauka o zjevech elektromagnetických II., 1924 - 1925

- Statistická mechanika, 1928 - 29, 1938 - 39

- Mechanika pružných hmot, 1922 - 1923

- Mechanika pružných hmot a tekutin, 1929

- Mechanika tekutin a nauka o vedení tepla

- Přednášky Hostinského z fysiky na KU, 1931

- Obecné metody matematické fysiky

- Geometrie, 1929

- Elektřina a magnetismus a přípravy z fysiky, 1945 - 1946

- Různé poznámky k přednáškám a seminářům v letech 1921 - 1934

- Různé poznámky a texty přednášek a seminářů z fysiky a matematiky, 1939

- Poznámky a přípravy k sem. z teor. fysiky, 1949 - 50

 

Přednášky (skripta), velký formát:

- Elektřina a magnetismus, 1945 - 48

- Hydrostatika

- Hydromechanika

- Mechanika tekutin

- Hydromechanika

- Matematický úvod ke studiu fysiky, 1945

- Úvod do diferenciálního a integrálního počtu

- Počet pravděpodobnosti I. část

- Počet pravděpodobnosti II. část

 

Rukopisy prací

- Nová teorie záření černého tělesa

- O integrální rovnici prvního druhu

- Hustota akustické energie

- Sur les quartiques planes paralléles

- Sur le spectre acoustique de la corde de Lagrange

- O vynucených kmitech mechanických a elektrických

- Mechanické analogie elektrických zjevů

- Emile Picard

- Vito Volterra

- Poznámky k článku O. Pankraze o soudobém stavu logického empirismu

- Vito Volterra zemřel

- Josef Sahánek

- O některých zásadních otázkách fyziky

- Mechanický model Maxwellových elektrostatických napětí

- O výpočtu pravděpodobností, které se vztahují k časovému vývoji soustav

- Pravděpodobnost

- Nové úlohy o kmitavých pohybech

- Novější práce o Narkovových řetězech a příbuzných úlohách

- Applications du calcul des probabilites á la théorie du mouvement Brownien

- O jisté Liově transformaci geometrických útvarů

 

Přednášky

- Kapilarita, Zlín

- O theoriích ve fyzice, Brno, 1948

- Moderní názory o elektřině, Brno, 1935

- O orthogonálních soustavách ploch, Brno, 1943

- Novější práce o Markovových řetězech, Praha, 1949

- Moderní problémy klasické mechaniky, Praha, 1950

- Distribution d'énergie dans les spectres de corps solides elastiques, Londýn, 1948, nebylo předneseno

- O užití integrálního počtu ve fyzice, Brno, 1949

- O životě a činnosti A. Seydlera, Brno

- O vzniku vírů v tekutinách, Praha, 1950

 

 

 

Časopis pro pěstování mat. a fysiky.:

 

Psáno vždy česky i francouzsky

- člen redakce ČPPMF od roku 1931

B. Hostinský byl odpůrcem Einsteinovy teorie relativity:

- viz jeho recenze Einsteinových přednášek Âther  und Relativitâtstheorie, Geometrie und Erfahrung v ČPPMF 52, 287-290, 1922

- Polemika s Arnoštem Ditrichem v ČPPMF 54, 1925

- Množství recenzí v ČPPMF, Např. V. Voltera, J.Hadamard, E.Picard, Ph. Frank, H.Lamb, P. Painlevé, J.J. Thomson, H. Villat, L.Brillouin, P.Langevin, G. Bruhat, H. Bouasse, A. Drátvová, G. Humbert, M. Fréchet

- kladná recenze na Méthodes générales du Calcule des Probabilités v 65, 124, 1936 od Otomara Pankraze a následná odpověď na jeho námitky

- kladná recenze na Opération infinitésimales linéaires od O. Borůvky v 68, 1939

- kladná recenze O mnohoúhelnících a mnohostěnech od O. Hlínky, 73, 1948