Cyklo-turistický "občasník"

• Babí léto

• Babí léto (roční období označované také jako pozdní léto), je označení déletrvajícího suchého, slunečného, teplého a málo větrného počasí na konci léta či začátku podzimu; tento podnebný jev nastává na evropském kontinentu. Babí léto bývá charakterizováno obdobím suchého, málo větrného, slunného a přes den velmi teplého počasí. Noci ale bývají již poměrně chladné a častěji se k ránu vytvářejí radiační mlhy, které se s postupujícím podzimem udržují po větší část dne. Příčinou babího léta je rozsáhlá tlaková výše, která v podzimním období setrvává nad střední a jihovýchodní Evropou. Podle klimatologů se průměrně vyskytuje v období od 21. září do 2. října. Proto je někdy u nás nazýváno létem svatého Václava (svátek 28. září). Délka trvání tohoto příjemného podzimního počasí je v jednotlivých letech velice rozdílná. Například v roce 1959 trvalo babí léto téměř 7 týdnů, zatímco v některých letech není téměř zřetelné.
  Během babího léta lze často pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem v minulosti připomínaly šedé "babské" vlasy. Odtud ostatně pochází i název tohoto období.
  Také v neděli na konci září 2008 se udělalo krásné babí léto. Vyrazili jsme si na kola a pavučinek jsme po cestě na sebe nachytali až až ..... ;o))

• Ze Ždánic do Ždánic - Ždánickým lesem

• Sobota 7.července 2007 .. v pomyslném seznamu našich skalpů nemohl chybět Ždánický les, a tak (když to počasí konečně dovolilo) jsme si krásy zdejšího přírodního parku naplánovali a také uskutečnili takto: ze základny na parkovišti ve Ždánicích jsme zamířili na východ - jako první nás překvapila místní hvězdárna, z níž musí být opravdu pěkné pokoukání na oblohu, protože kolem jsou jen pole a lesy. Pokračovali jsme do Lovčic a odtud pak dál po trase 5069 souběžně s naučnou stezkou pěknou silničkou lesem, kolem rybníka, stále mírně vzhůru až k místu nazvanému U slepice. Zde jsme se napojili na ždánickou cyklistickou magistrálu 473 - pustili jsme se vlevo: nejprve nás překvapila ohrada a v ní těžařské pumpy, pak o kousek dál další ohrada, mnohem větší a v ní taková malá rafinérie (no, asi jen skladové zásobníky a nějaké budovy). Silnička nás vedla dále k parkovišti "Červený kříž" u silnice protínající Ždánický les ze severu na jih, my však pokračovali dále na západ. Les voněl a slunko pěkně hřálo a my brzy dojeli ke "Zlatému jelenu". Zde jsme si na tabuli přečetli historii o sedláku Hladovi a taky jsme se zastavili u mohyly postavené zde na paměť místních mrtvých partyzánů z dob konce 2.sv.války (skupiny Jan Žižka a Olga).
  Ještě kousek jsme jeli po hřebeni a "U anděla" jsme zahnuli vlevo a započali sestupnou fázi okruhu zpět ke Ždánicím. Zprvu horší a dost kamenitá cesta se po pár set metrech přeci jen změnila k lepšímu, nakonec z ní byla i asfaltka (byť poničená nedávnými lijáky). Opatrně leč přeci jen mnohem příjemněji se po ní dalo sjet do malebného údolí. Podél cesty se rozprostíraly louky, na stráních vonících mateřídouškou a bzučících hmyzem travička a stromy, rozestavěné tak, jakoby šlo o olivovníky (nejspíš to ale byly švestky ;o).
  Do Ždánic jsme přijeli cestou mezi zahradami, kde nádherně svítily zralé meruňky. Kdo tvrdí, že rájem meruněk je Znojemsko či Břeclavsko, nebyl ve Ždánicích!

• Přírodní park Říčky a farma Bolka Polívky

• Neděle 1.července 2007 .. dnes jsme naše putování zahájili v lese nad Račicemi, dojeli jsme k hájence u Bukovinky, zahli vlevo a dál jsme pokračovali kouzelným údolím podél potoka (Říčky), přes voňavé louky tiše hučící hmyzem, jinak však nikým nerušeni. Kamenitá cesta pak však měla na jedné louce i svůj konec, zahli jsme vlevo a dál pokračovali lesní cestou (stále podél potoka). Když už jsme to začínali vidět černě, situace se naráz změnila k lepšímu, když nás tmavá lesní cesta vyvedla opět na louku: stačilo přejít potok, zahnout vlevo a hle - napojili jsme se na modrou a ta nás po 100m pěkné polní cesty dovedla k silničce (a k červené značce). Užili jsme si táhlého stoupání, klesání a opětovného stoupání (lesní silničky jako v Bořím lese cestou k Janohradu - úplný ráj nejen kolařů, ale kupodivu i kolečkových bruslařů?!), nádherný lesní vzduch a téměř stále doprovázeni nějakými potůčky. Nakonec dlouhý sjezd do Olšan - nepohrdli jsme možností občerstvení u malého rybníka zrekonstruovaného za fin.pomoci EU a kousek dál, na opačném konci Olšan nás pak přivítala farma Bolka Polívky. Restaurace, stáje, ohrady plné koní (najde se tu dokonce i velbloud ;o) - inu - Bolek se nezapře! .. Návrat do Vyškova už pěkně po silnicích, přes Nemojany, Luleč, třešňovou alej (báááječné třešně, černé a sladké, přesto osvěžující) a Drnovice. Unavení, ale nadmíru spokojení (něco jsme udělali pro svá těla - i občerstvili duše).

• Rakovecký přírodní park

• Sobota 30.června 2007 .. rozhodli jsme se prozkoumat krásy údolí kolem potoka Rakovce: vyrazili jsme od jedovnického rybníka na jih, napojili se na červenou značku - ta nás dovedla na louky skryté mezi lesy, ve 14.století zde byla vybudovaná osada, hned začátkem 15.století však byla přepadena a vypálena. Zachovalo se jen několik fragmentů obvodových zdí a dávné události připomíná několik informačních tabulí. Protože červená značka dále vedla přes spleť smrkových kořenů, odpoutali jsme se od ní a dále jsme rakoveckým údolím pokračovali po modré, která chvílemi splývala s naučnou stezkou. Odměnou nám byly další lesní a luční scenérie a nakonec občerstvení v zahradní restauraci v Račicích (ráj kolařů).

• Znojemsko

• Neděle 17.června 2007 .. ze Šatova: směrem na západ, kolem hřbitova, pak alejí třešňových stromů (byly úžasné, to nešlo odolat) ke křižovatce, za ní kousek začínají vinice (Šobes), uhnuli jsme vpravo na Havraníky a odtud zpět do Šatova. Kopečky s lesním porostem tu mají půvabné nezaměnitelné kouzlo, borovice jsou většinou původní, staré druhy, s drobnějšími jehlicemi v menších chomáčcích, půda písčitá, resp. příjemně pískovcová (je třeba si na to dát pozor a za jízdy se vyhnout výstupkům - taky je moc dobré používat přílbu - co kdyby, že?).
  Stavili jsme se pak ještě kousek za hraničním přechodem Hatě ve známém Excalibur City. Zrovna tam probíhalo setkání rakouských majitelů kabrioletů (samozřejmě nechyběla děvčata v plavkách).

• Okružní dovolenkové květnové toulky jižní Moravou

• Úterý 22.května 2007 .. Mor.Žižkov - Prušánky - vzhůru k vinohradům - rozcestí nad Novým Poddvorovem - vlevo směr broskvové sady - a opět Mor.Žižkov - malý tréninkový okruh na začátek ;o))
• Středa 23.května 2007 .. Z Lužice cyklostezkou kolem řeky Moravy do cílového místa mnohých školních autobusových výletů, k mikulčickým vykopávkám. Setmělo se, vypadalo to na bouřku, a tak jsme se dlouho nezdrželi a raději bez otálení uzavřeli okruh - Mikulčice a Lužice.
• Čtvrtek 24.května 2007 .. Vranovice - cestou na Ivaň první letošní třešňová ochutnávka - Ivaň - střední nádrž Nových Mlýnů s bohatými možnostmi k pozorování vodního ptactva i siluety Pavlovských kopců - pak kolem pouzdřanského rybníka stinnou alejí (jak blahodárná úleva v horkém dni!) do Pouzdřan a odtud už to bylo jen kousek zpět do Vranovic. - Mimochodem: Moc pěkný a nenáročný okruh! ;o))
• Pátek 25.května 2007 .. Velké Bílovice - sklepy - pak vzůru "do hory" vyhlídková hřebenovka mezi vinohrady (mimochodem bylo tu náramně živo, holt víno, to je i spousta práce!) - Hradištěk (opravdu stojí za to si malinko zajet!) - Vrbice - Čejkovice - Velké Bílovice. - Pozn.: Tak dneska to opravdu stálo za to, jedno úžasné panorama za druhým, pravda - dali jsme si pěkně "do těla" - jeden by nevěřil, jaké jsou mezi vinohrady kopce?! .. ;o)) .. přesto tento okruh mohu vřele doporučit každému, kdo chce zažít něco mimořádného.

• První vycházka v roce 2007

• Neděle 7.ledna 2007 .. z Rychtářova: lesem po cyklostezce, dolů do údolí a pak po červené vzhůru do kopce na "hrádek": vybudován ve 13.století, zničen pravděpodobně za husitských válek o nějaká dvě století později. Zachovány zůstaly obranné valy, patrné dodnes. Zima se tedy tomuto lednu zrovna nevyvedla, ale více jak dvouhodinová procházka voňavým lesem je stejně úžasná věc (zvl. po nedělním obědě ;o).
  Zpět do Rychtářova vás dovede červená značka. A ještě se vám naskytne úchvatný pohled na rozsáhlou pánev mezi Vyškovem a Prostějovem.

• Stezkami kolem Jedovnice

• Neděle 1.října 2006 .. končí babí léto .. letní sezónu jsme ukončili projížďkou kolem jedovnických rybníků. Kromě rybníka Olšovce jsou tu rybníky další, asi chovné. A jsou olemované pěknými stromy, které se hrají všemi odstíny zelené, červené, žluté i hnědé. Co nás překvapilo: LOUKY mezi cestou a hladinou rybníků byly celé rozkvetlé ! Příroda je letos celá tumpachová z chladného srpna a teplého září - louky rozkvetly jarními květy! - A těch kaštanů?! - Zachce-li se vám jich nasbírat, pak vězte, že kaštanové aleje kolem jedovnických rybníků jsou tím správným podzimním tipem!

• Stezkami kolem Vyškova

• Neděle 17.září 2006 .. z Vyškova přes Dědice a Opatovice, dále kolem kamenolomu vzhůru k přehradě a odtud dále lesem JZ-ně, kolem vod přehradního jezera.
  Pak stezkou ke zřícenině hradu Kuchlov (vývěska s povídáním o loupeživém rytíři) a pak nazpět kolem Hrádku do Rychtářova. Minete Pařezovice a pak už stále dolů s kopce. Přes Lhotu, Hamiltony a Dědice zpět do Vyškova... celem asi 30 km s převýšením jistě více jak 100m. - Slušné, že? ..... ;o))
• Sobota 16.září 2006 .. po rovince (a po silnici) z Vyškova přes Drnovice, pak vzhůru kopcem do Pístovic a dále lesem do Nemojan. Výšlap nahoru na kopec podél křížové cesty (krásný rozhled po okolí!) a pak přes Luleč zpět do Vyškova.
• Čtvrtek 14.září 2006 .. konečně znovu na kola: vyškovským parkem do Dědic, pak k vojenskému komplexu, odtud vpravo po rovince a pak do kopců k Radslavicím a ještě výše do Radslaviček. Cesta zpět je snadná, stále s kopce nebo po rovině.

• Vinařskými stezkami

• Čtvrtek 6.července 2006 .. Okruh začíná v Dubňanech: Vydáte se SV-směrem (po 412) vzhůru do polí. Minete motokrosovou dráhu a za ní vás potěší pohled k Miloticím. Stezka se pěkně vine, pomalu vás dovede vinicemi dolů do údolí. Než vjedete mezi domy, můžete natrefit na kobylku s hříbětem. Ve vsi narazíte na "ratiškovické pekařství", kde se můžete posilnit chutnou laskominkou (třeba šnekem s pudinkem a rozinkami) a pak pokračujete JV-směrem k Vacenovicím. - Na jejich okraji zahnete vpravo podél pěkně vyšperkovaných sklepů a dále opět mezi vinice ke sklepům nad Ratíškovicemi. Podél osady Baťovka pak vede nejkratší cesta zpět do Dubňan.
  
• Středa 5.července 2006 .. Z Moravského Žižkova severním směrem, kolem tesařství Jung, silničkou ven z obce. Napojíte jsme se záhy na vinařskou stezku. Tedy, vinařská je zprvu jen podle názvu, vede totiž zpočátku jablečným sadem. Jenže jak minete rybník, ponoříte se do vinohradů. Jen kousek vzhůru a za horizontem se vám otevře výhled na Velké Bílovice - přes rozlehlé vinice samozřejmě.
  Další cesta vede po málo frekventované silnici do Čejkovic: - nejprve ořechovou alejí, potom třešňovou (a že nás třešinky lákaly k utržení?!).
  Projedete Čejkovicemi a za kostelem se vydáte vzhůru mezi sklepy a pak dále kouzelnou hřebenovkou mezi vinohrady. Odbočka vás dovede k větrnému mlýnu z roku 1870. Kolem upravený trávník a taky tam rostou třešně a višně. Celé je to sice za plotem, ale ten je pro pěší i cyklisty snadno překonatelný (=děravý). Můžete si posedět na lavičce u stolu a v klidu se zde občerstvit. Mlýn je spravován obcí a plot je zde snad jen proto, aby někoho nanapadlo rozebrat a odvézt si mlýn s sebou na chalupu... ;o))
  Dále se můžete vydat dolů s kopce a pak vzhůru Novým Poddvorovem. Pak jižním směrem mezi vinicemi - zbytek okruhu už je snadný, po úzké asfaltce do Prušánek a odtud po silnici (lautr rovina) zpět do Moravského Žižkova.

• CHKO Moravský kras - Šošůvka - SV-ní okruh:

• Neděle 11.června 2006 ... Pro dnešek se stala naší základnou obec Šošůvka: Vydali jsme se po 5075-ce na východ, minuli jezírko na louce, pak ohradu s krávami a studánku se živou žabkou (teda voda moc živě nevypadala) a občerstveni vodou (raději z lahví) jsme sjeli do údolí k obci Holštejn. Dost dlouho jsme zírali do mapy.. Nakonec jsme došli k závěru, že už je zastaralá a mezitím došlo k přečíslování tras. - I vydali jsme se tedy dále po 5118-ce směr SV. - Bylo krásně a slunečno (konečně teplo!), les voněl jehličím a pryskyřicí. - Podél potoka jsme dorazili na nádhernou louku, kde už v karavanu parkovali (jak jinak) Holanďané - (louka patřila ke kempu Baldovec s pěkným školícím outdoorovým centrem).
  Cesta nás pak zavedla ke kamenolomu - zahnuli jsme doleva a dál po pěkné lesní asfaltce podél Bílého potoka až k místu, kde nás mátlo značení... Vydali jsme se tedy dále cestou vlevo, mírně vzhůru a ta nás dovedla rovnou do Vysočan. Byla to zkratka, ale byla pěkná a tak díky za ni. - Ve zdejší hospodě byl jen výčep, a tak jsme se rozhodli pro návrat do Šošůvky, kde nás, jako jistota, čekala restaurace s celodenním jídlem. - Jaképak dlouhé rozhodování, dali jsme si vepřo-knedlo-zelo (bylo hóódně sladké) a pak už jsme se jen spokojeně přesunuli domů.